Hlavní obsah

Maličko pohádka, zároveň inspirace, přiznává poctivej kus chlapa, který si udělal jméno až v Polsku

Praha

„Poctivej kus chlapa, to tedy jsem. A nějaké kilo živé váhy také mám,“ představoval se nováček v české fotbalové reprezentaci Tomáš Petrášek, když mohl před odletem národního týmu na Kypr konečně opustit hotelový pokoj a setkat se spoluhráči. „Však také slýchám narážky, že není normální, aby někdo s takovými parametry jako já hrál fotbal,“ netajil osmadvacetiletý legionář z polské Čenstochové, že už si během kariéry na svou postavu vyslechl své. A to až do loňské sezony nešlo o kariéru nikterak oslnivou.

Jsem poctivej kus chlapa, měřím 199 cm, říká o sobě nováček v národním týmu Tomáš Petrášek Video: Sport.cz, FAČR

Článek

„Doma jsem tedy rozhodně díru do světa neudělal," přitakával, protože předchozí štace v Hlavici, hradeckém béčku, Roudnici, ale i třeba Kolíně, Roudnici, Převýšově, na pražském Vyšehradě či Žižkově za zmínku rozhodně nestály. A kratičké intermezzo v polském třetiligovém Svinoústí, jak zní český název přístavního městečka v severním Polsku tuplem ne. Vždyť tam vydržel sotva měsíc...

Přesto se Petrášek po půldruhém roce do Polska vrátil. Zase do třetí ligy, jen pro změnu do klubu Raków Čenstochová, který začal stoupat tamními soutěžemi raketově vzhůru. Za rok už hrál druhou polskou ligu, od nové sezony působí v nejvyšší Ekstraklase. A po šesti odehraných zápasech figuruje dokonce na první příčce.

„Odešel jsem do Polska za štěstím a nějakou pozici jsem si tam vybudoval. Však také majitel klubu a trenér, kteří mě přivedli do mužstva, když hrálo ještě třetí ligu, jsou nadšení, že jsem dostal pozvání do české reprezentace. A přišlo nejen pro mě, ale i pro tři spoluhráče - Slovince, Řeka a Lotyše. Pro nikterak velký a u nás málo známý klub je to velká věc, že jeho dres oblékají čtyři reprezentanti. Ale také důkaz, jak se Raków dál rozvíjí," přibližoval svou polskou štaci Petrášek, který to v klubu dotáhl na kapitána a oporu týmu.

Foto: archiv Tomáše Petráška

Český stoper Tomáš Petrášek je oporou Rakowa v polské nejvyšší soutěži.

I proto si ho trenér české reprezentace Jaroslav Šilhavý povšiml. I proto za ním poslal do Polska svého asistenta Jiřího Chytrého.

„Přijel se na mě podívat na jaře ještě předtím, než propukla první vlna koronavirové pandemie. Bohužel dorazil zrovna na zápas, v němž jsem kvůli trestu za žluté karty nahrál. Seděli jsme proto spolu na tribuně a všechno probírali. Pak přijel asistent ještě na utkání, v němž jsem nastoupil, takže mě viděl naživo," prozrazoval odchovanec hradeckého fotbalu první nesmělé námluvy s reprezentací.

Před říjnovou misí národního týmu na Kypr, do Izraele a Skotska se námluvy proměnily v premiérové pozvání do reprezentace.

„Byli jsme zrovna se snoubenkou a našimi pejsky na procházce, když volal kustod reprezentace a chtěl znát moje míry. I mou výšku, tedy těch 199 centimetrů. Byli jsme šťastní oba. Já i ona. A když mě pak snoubenka vezla na první reprezentační sraz v životě, byla na mě pyšná, ale zároveň ještě nervóznější než já."

Foto: Sport.cz

Tomáš Petrášek se raduje se spoluhráči v polské Čenstochové.

Pochopitelně že po příchodu na sraz neměl Petrášek možnost se patřičně představit. Na uvítanou ho čekaly stejně jako na ostatní hráče testy na covid a poté izolace na pokoji, dokud nebyly známé výsledky. Možná i proto mohl na samotce snít o pohádce, kterou právě prožívá.

„Když jsem odjížděl na reprezentační sraz, ptali se mě, koho v národním mužstvu znám. Vzpomněl jsem na Koubka a Holeše, se kterým jsem hrál v mládežnických týmech Hradce Králové, ale tím jsem skončil. Koho z reprezentantů, na které se dívám s pokorou a úctou, bych také mohl znát z působení v Převýšově nebo Vyšehradu?! Ale všichni mě přijali tak, že jsem z toho nadšený. Nejsem ale mladý kluk, pár štací už mám za sebou, takže vím, jak se chovat, když přijdu do nového týmu poprvé. Prostě jako normální člověk, který sám o sobě nerad mluví. To ať za mě promlouvají raději činy na hřišti. Tedy, pokud se tam samozřejmě dostanu," rozpovídal se osmadvacetiletý dlouhán před odletem na Kypr o prvních pocitech a dojmech v národním týmu.

„Opravdu to maličko vyznívá jako pohádka. Ale můj příběh může sloužit i jako inspirace, že do reprezentace se může dostat i hráč, který měl cestu trochu trnitější a neprožíval si jen fotbalovou pohodu," uvědomoval si, jaký nabrala jeho fotbalová kariéra v těchto dnech směr.

A může pokračovat ještě dál. Třeba za necelý rok na odloženém, evropském šampionátu, kam už se česká reprezentace kvalifikovala.

„Žiju přítomností a myšlenkami na evropský šampionát bych na sebe vyvíjel zbytečný tlak, takže se k němu neupínám. Jsem ale zároveň hladový, nikdy nic nevzdávám a jdu si za svým. Tak tomu bylo v minulosti i teď, vlastně po celou kariéru. Proto chci i v reprezentaci zůstat a dostat pozvání i na příští sraz," zapřísahal se nováček v Šilhavého výběru Petrášek, že udělá vše pro to, aby za poctivým kusem chlapa přišla do polské Čenstochové i další nominace.