Článek
„Ať vyhraje Kosovo nebo Česko, budu stoprocentně vítězem," culí se 48letý Simitči, který je v Česku téměř třicet let, tedy víc než polovinu života. „Beru automaticky nás tady i nás v Kosovu. Jsem napůl. Když slyším českou hymnu, mám husí kůži," dodává kouč.
Současný tým Kosova se začal tvořit teprve před pěti lety. Prošel jedinou kvalifikací, přesto je v solidním laufu. Simitči to za zázrak nepovažuje. „Jde o generaci, která se už narodila v Evropě. Kluci v sobě mají evropskou kulturu, disciplínu. Hráči z bývalé Jugoslávie bývali líní na krok, spoléhali na individuální schopnosti. Tihle jsou běhaví," tvrdí Simitči.
Podle něj je velkým plusem, že kosovský tým vede zahraniční kouč (Švýcar Challandes). „V této funkci musí být cizinec, respekt hráčů je vyšší. Nastavil přísnost, která je moc důležitá. Z vlastní zkušenosti vím, že pokud dáte týmu volnou ruku, je to v háji. Švýcar se s nikým nepáře. Že hraješ v Itálii, v Německu? To je mi fuk! Ukaž se a hraj. Tohle je správně nastavené," podotýká Simitči.
Lidé v Kosovu fotbal hltají, podle kouče je pro ně útěkem ze složité reality. Dvoumilionová země se jen pomalu zotavuje z válečného období. „Fotbal je v Kosovu číslem jedna, vzhledem k nedávné minulosti je ještě desetkrát silnější. V Kosovu se žije z jednoho zápasu několik dnů až do dalšího utkání. Je tam velká nezaměstnanost, fotbal lidem od problémů pomáhá," říká Simitči.
Na ligu v Kosovu za jedno euro
Tamní poloprofesionální liga má solidní návštěvnost. „Stadiony jsou sice menší, ale plné. Lístek stojí jedno až dvě eura. První čtyřka by, myslím, patřila do středu české ligy," myslí si futsalový odborník. Nad obavami z bezpečnosti v tomto regionu kroutí hlavou. Jsou prý naprosto zbytečné.
„V Kosovu nejsou žádné problémy. Byli jsme tam zvyklí žít multietnicky, vedle menšin. Srbové, Turci, Maďaři, Češi. Je to všechno politika. Rozhodne se, že bude válka, tak je válka. Kdyby se ptali národa, nikdo by neválčil," prohlašuje Simitči. Když jednou za rok jede do Kosova, pravidelně se zastavuje na den u známých v Bělehradě.
„Vzal jsem nyní do Sparty srbského reprezentanta. Myslím, že běžný smrtelník národnostní věci neřeší. Politika do sportu nepatří. Spor je nejlepší možnost, jak spojit národy. Aby se udělaly dobré vztahy. Jasně, na hřišti se můžete pokopat, ale po zápase se podají ruce a hotovo. Tak to aspoň vidím já," dodává kouč.
A jak podle něj dopadne sobotní zápas? „Kosovo by v Česku stěží vyhrálo, ale v Prištině by mohlo překvapit. Přijde třináct tisíc lidí, ale bude to vypadat, že je tam sto třicet tisíc. Roli ale budou hrát absence opor, to hraje proti Kosovu," uzavírá Simitči.