Článek
„Spokojen jsem pouze s výhrou, protože výkon nebyl skutečně optimální. Prostě se projevilo, že šlo o přátelské utkání," přiznával ostatně i trenér Josef Pešice, když se na Hané loučil s působením u národního týmu.
Poděkování patřilo Čechovi
„O Kanadě se předem psalo jako o soupeři, který nám nemůže ublížit, a hráči podle toho k zápasu přistoupili. Když pak zjistili, že to nebudou mít zase tak jednoduché, nemohli se už dostat do hry. Chyběli středoví hráči Rosický, Darida a spol., kteří by hru zklidnili, rozehráli balón, dali přihrávku do strany. Proto byla naše hra tolik chaotická," glosoval Pešice duel s javorovými listy a děkoval gólmanovi Čechovi, že zlikvidoval penaltu.
„Když se na ni Kanaďan chystal, blesklo mi hlavou, jak Čech čapnul pokutový kop v plzeňské kvalifikaci proti Maltě a přál jsem si, aby to svedl zase. Zvládl to a v důležitém momentě nás podržel. Kdyby totiž soupeř vyrovnal, určitě by ožil a my bychom měli cestu za výhrou mnohem těžší," nemlžil Pešice, který duelem se zámořským outsiderem završil krátké, ale velice úspěšné trenérské období na lavičce národního týmu.
Kouč neví, co bude dál
„Zrovna v momentě, kdy mu přicházím na chuť," žertoval po závěrečném hvizdu. Samozřejmě potěšený vítěznou bilancí, stejně jako skandováním olomouckého publika, jež vyvolávalo jeho jméno.
„Kdo by nebyl rád," přiznával loučící se trenér, aby hned dodal: „Za čtrnáct dnů ale může být všechno jinak."
Samo sebou že za dva týdny všechno jinak nebude, neboť Pešice má na Strahově smlouvu až do konce roku.
„Opravdu nevím, co bude dál. Byl bych pochopitelně rád, kdyby se něco zajímavého narodilo. Kolem reprezentačních výběrů, pochopitelně, protože u reprezentace by se líbilo pracovat každému. Zato v klubu už jako trenér pracovat nechci," meditoval Pešice nad svou budoucností.
