Článek
Na Slovensko zamířil 23letý bek loni v létě poté, co jeho mateřská Ostrava opustila nejvyšší soutěž. „Na českou ligu chodí víc lidí, je o trochu kvalitnější, ale Žilina se může s velkými kluby v Česku srovnávat," ujišťuje.
Začátky pro něj ale nebyly jednoduché. Nejdříve nemohl nastupovat, protože Baník se neshodl s Žilinou na podmínkách přestupu. A když už se konečně dohodly, naskakoval ve zbytku podzimu do rozjetého mužstva sporadicky. Frustraci ale necítil. „Trenér Gula se mnou neustále mluvil, i když jsem nehrál. Věděl jsem, že moje šance přijde," říká Kaša. O ambiciózním kouči mluví v superlativech. „Je na top úrovni," zdůrazňuje.
V zimní přípravě si vydobyl místo v základu, na jaře absentoval jen ve čtyřech utkáních. „Trenér nasazoval hráče i podle soupeře. Na každého platila jiná sestava, proto jsem některé zápasy nehrál," vysvětluje Kaša, který nakonec překonal i obavy z hrací plochy Šošonů, jak se týmu přezdívá. Domácí duely totiž hraje na umělé trávě. „Myslel jsem, že to bude klasická umělka, ale v Žilině je jiná. Hrají na ní třeba i Young Boys Bern. Jde o nejvyšší kvalitu, je hodně podobná trávě," tvrdí Kaša.
V nové sezóně zabojuje s Žilinou v kvalifikaci o Ligu mistrů, teď však před ním stojí jiná výzva. Povedené jaro se pokusí vyšperkovat startem na mistrovství Evropy. „Vypadalo to, že budu jen náhradník, ale pak mě trenér povolal na soustředění," libuje si. Do finální nominace se protlačil, přestože je na jeho postu silná konkurence v podobě Lüftnera, Simiče nebo Stronatiho.
V pondělním přípravném utkání proti Ázerbajdžánu, který česká jednadvacítka vyhrála v rakouském Leogangu vysoko 5:0, odehrál Kaša celý zápas.
