Článek
Češi na evropském šampionátu v Anglii nepatřili mezi favority, právě naopak. Podle sázkových společností byli dokonce největšími outsidery turnaje, a proto už postup z obtížné skupiny s Itálií, Německem a Ruskem byl malým zázrakem.
Ve čtvrtfinále, jež se hrálo 23. června 1996 v Birminghamu, narazili svěřenci trenéra Uhrina na favorizované Portugalce a vesměs celý zápas bránili. Utkání nakonec rozhodl moment, který nejenže Česko posunul do semifinále, ale také vystřelil hvězdu Karla Poborského do nebes.
Slavný lob
Ke střele se dostal Poborský poměrně náhodně, míč se při průniku mezi třemi hráči několikrát šťastně odrazil a neznámý mladík z pražské Slavie akci zakončil neskutečným lobem. Brankář Vítor Baía nemohl nic dělat. Češi mohli slavit.
Mistrovství Evropy 1996 Česko - Portugalsko
V roce 2008 byl gól zvolen nejlepší individuální brankou v historii evropského šampionátu.
Loby byly Poborského doménou. Podobnou branku vsítil i o dva roky dříve proti Hradci Králové, v té době ještě v dresu Žižkova. Do Viktorky přišel z jihu Čech, kde fotbalově vyrostl. Své začátky spojil s Jiskrou Třeboň, prvoligový debut zažil v sedmnácti letech jako hráč Českých Budějovic.
Jeho další štací byla pražská Slavia a rodák z Jindřichova Hradce se hned v prvním roce podílel na zisku titulu po dlouhých 49 letech. V dresu sešívaných si dokonce zahrál i semifinále Poháru UEFA.
Miláček Benfiky ve stylu Maradony
Angažmá ve slavném Manchesteru Poborskému bohužel nevyšlo. Nedokázal se srovnat s jazykovou bariérou i tlakem anglické veřejnosti, o místo v sestavě navíc bojoval se zázračným anglickým dítětem jménem David Beckham.
Přestup na sebe nenechal dlouho čekat a opora české reprezentace strávila další čtyři roky v Benfice Lisabon a Laziu Řím, kde se potkal také s Pavlem Nedvědem. Zvláště povedené bylo jeho působení v Portugalsku, kde se stal oblíbencem fanoušků a po půl roce byl zvolen nejlepším zahraničním hráčem soutěže.
V dresu Benfiky sice nevyhrál žádnou trofej, tamním fanouškům se však vryl do paměti třeba nádherným sólem téměř přes celé hřiště á la Diego Maradona.
Konec ve Spartě a návrat na jih Čech
Kvůli rodině se Karel Poborský v roce 2002 vrátil domů, i když o jeho služby stála řada zahraničních týmů. Poborského dynamiku, rychlost a technické dovednosti si tak mohl znovu užít i český fanoušek. V dresu pražské Sparty vyhrál dvakrát ligu a byl jedním z tahounů při cestě do osmifinále Ligy mistrů.
Skvěle hrál také na Euru 2004 v Portugalsku. Stal se nejlepším nahrávačem turnaje a byl noční můrou všech levých obránců na šampionátu. V reprezentaci odehrál „Poborák“ 118 zápasů, více má už jen Petr Čech.
Po kontroverzním přeřazení zkušeného záložníka do sparťanského béčka zamířil Poborský zpátky tam, kde s velkým fotbalem začínal - do Českých Budějovic. V dresu Dynama, jehož byl spolumajitelem, odehrál celkem šestadvacet utkání. S kariérou fotbalisty se rozloučil symbolicky 28. května 2007 v zápase proti klubu, ze kterého šel do světa - pražské Slavii.
Kariérní statistiky a úspěchy Karla Poborského
Tým | Roky | Zápasy/branky |
---|---|---|
SK Dynamo České Budějovice | 1991-1994 | 82/15 |
Viktoria Žižkov | 1994-1995 | 28/10 |
Slavia Praha | 1995-1996 | 26/11 |
Manchester United | 1996-1998 | 32/6 |
Benfica Lisabon | 1998-2000 | 61/11 |
Lazio Řím | 2001-2002 | 46/5 |
Sparta Praha | 2002-2005 | 87/25 |
SK Dynamo České Budějovice | 2005-2007 | 26/10 |
Reprezentace | 1994-2006 | 118/8 |
Úspěchy | ||
3x vítěz České fotbalové ligy (1996, 2003, 2005) | ||
1x vítěz Poháru FAČR (2004) | ||
1x vítěz Premier League (1997) | ||
2. místo ME 1996 | ||
3. místo ME 2004 | ||
Vítěz ankety Fotbalista roku ČR (1996) | ||
3x Osobnost české ligy (2003, 2004, 2005) |
Zrádná nemoc a FAČR
Karel Poborský se po konci kariéry vydal cestou funkcionářskou. Kromě vrcholné pozice v Českých Budějovicích byl také členem výkonného výboru Českomoravského fotbalového svazu. Byl také u zrodu České asociace fotbalových hráčů a regionálních akademií.
V březnu 2020 oznámil kandidaturu na předsedu FAČR. Neuspěl s ní.
Kromě fotbalových zápasů musel bývalý reprezentant bojovat také se zdravím. Ještě během angažmá v Budějovicích prodělal lymeskou boreliózu, o několik let později měl zánět mozkových blan a údajně jen zázrakem unikl dlouhodobým následkům.