Článek
Téměř nikde se teď neukazuje. Žádosti o rozhovory či pozvánky do televize v roli experta odmítá. Fotbal prostě nekomentuje.
„Teď to k mé životní fázi nepatří, je mi dobře mimo dění," uvádí Bořek Dočkal s poukazem, že rozhovory nikdy nebyly jeho koníčkem.
„Není to nic osobního, nic proti médiím. Občas to asi někdo nepochopí a bude si třeba říkat, že jsem arogantní, ale i za tu cenu nechci dělat ústupky jen proto, abych nevypadal blbě. Cením si zájmu, ale k mému současnému životu to nepatří. Je mi dobře mimo světla reflektorů," vysvětluje.
Je zvyklý mít svá rozhodnutí předem promyšlená. V průběhu současné životní fáze si chci otestovat, co by mohl dělat dál.
„Žiju! Žiju naplno! Hodně sportuju, snažím se trávit čas s rodinou a prožít s dětmi jejich dětství. Taky hodně cestujeme. Jsem v životní fázi, kdy se snažím dělat jen věci, které mě baví. Žiju jinak, než jak jsem žil doteď. Snažím se získávat nové zkušenosti a zážitky," popisuje.
Konec zdůvodnil i tím, že by nebyl schopný hrát na úrovni, na jaké byl zvyklý. Do menšího klubu jít nechtěl.
„Už když jsem se do Sparty vracel, tak jsem věděl, že to bude můj poslední klub. Protahovat si kariéru už by pro mě nebylo," má rodák z Městce Králové jasno.
V rozhovoru vzpomíná i na svá zahraniční angažmá. Zatímco Norsko a Spojené státy si nemůže vynachválit, Čína byla zvláštní kapitolou.
„Čína je úplně jiný svět. Když je člověk na místě, tak to začne chápat. Čína mi ukázala, proč ve světě dochází ke konfliktům a nedorozuměním. Přemýšlíme zkrátka jinak. Už nikdy jindy a nikde jinde se mi nestalo, že bych si s někým tak nerozuměl," vzpomíná.
„Ne kvůli jazykové bariéře, ale kvůli tomu, že jsme na jednu věc koukali úplně jiným pohledem. Říkal jsem si, že to snad není možné, ale oni stejně tak nechápali, proč na to já koukám tím svým pohledem," dodává.
Na hřišti i v kabině Dočkal působil jako lídr a kapitán. V Norsku měl švédského kapitána, který uměl úžasně namotivovat. Od něj odkoukal krátké předzápasové proslovy v kabině. Reprezentace tento zvyk drží doteď.
„Tak to je super, to jsem rád! Asi mě tím kapitán Trondheimu inspiroval. V reprezentaci jsem poprvé mluvil, když se vyměnili trenéři, přišel Jaroslav Šilhavý a my hráli první zápas na Slovensku. Tam jsem si asi poprvé vzal v reprezentaci slovo. Předtím to moc nebývalo. Pamatuju si, že Tomáš Rosický párkrát mluvil, třeba na EURO, když jsme měli přípravu na hotelu. Vzal si slovo a mluvil hrozně hezky. Byly momenty, kdy si někdo vzal slovo, cítil potřebu něco říct. Ale pravidelně před zápasy to asi nebylo. To začalo takhle," vysvětluje.
Ujišťuje, že díky fotbalu se mu splnilo úplně všechno, po čem člověk může toužit. „Já bych ho dělal, i kdybych to nedotáhl tak daleko, neživil se tím a hrál jenom na nižší úrovni. Ne, fotbal mi nevzal nic, jenom mi dával," rekapituluje Bořek Dočkal v pořadu Repre Talk na youtubovém účtu české reprezentace.