Článek
Právě starty ve výběru trenéra Vítězslava Lavičky jsou pro třiadvacetiletého borce zpestřením jinak stereotypně probíhající sezóny. V týdnu dře na tréninku, o víkendu si sedne na lavičku Janova. Stejnou situaci zažil už osmadvacetkrát. „Ani neumím vyjádřit, jak jsem se těšil na sraz a start v reprezentačním dresu. Moje situace v klubu má k dokonalosti hodně daleko," přiznával Zima, který nastoupil za jednadvacítku v pondělním přípravném utkání v Polsku (2:1).
„Lukášovi chybí zápasová praxe. Přesto byl můj dojem z jeho výkonu velmi pozitivní," pochválil mladého brankáře Lavička. Pokud ale Zima zůstane až do červnového šampionátu bez herního zatížení, může být všechno jinak.
„Po podzimním postupu na mistrovství Evropy jsem měl jednadvacítku v hlavě, proto jsem chtěl z Janova v zimě odejít na hostování. Objevily se konkrétní nabídky, šel jsem za vedením, ale odmítli mě pustit. Vlastně vůbec nedošlo na žádnou debatu. Nabídky smetli a bylo hotovo," krčil rameny Zima.
„Mám kontrakt až do června příštího roku, takže musím poslouchat. Jsem šťastný, že můžu být v týmu z italské ligy. Ale když člověk i přes všechny sliby nehraje, je to frustrující," připustil.
Situaci mu navíc komplikuje fakt, že po solidním rozjezdu sezóny Janov zabředl do problémů. Z posledních čtrnácti zápasů vyhrál jediný a musí bojovat o záchranu. „V takové situaci jde u brankářů aktuální forma stranou. V Itálii se hodně koukají na zkušenosti. A já v lize neodchytal ještě ani minutu, takže karty jsou rozdané jasně," krčil Zima rameny.
Příležitost nedostal, ani když jeho tým inkasoval hloupé góly. „Když jsme na přelomu roku měli sérii jedenácti zápasů bez výhry, věřil jsem, že mě trenér do branky pošle. Ale marně."
Když pak Janov dostal v polovině února pětibrankový nášup v Pescaře, trenér Jurič si balil kufry a s ním i celý sportovní úsek. „Nový sportovní ředitel byl na stejném postu u janovské juniorky, když jsem tam před pěti lety přišel, takže jsem za ním zašel a moji pozici jsme probrali. S trenérem taky," uvedl Zima. A závěr? „Ujistili mě, že se mnou počítají. Až budeme definitivně zachránění, snad dostanu šanci. Teď máme na první sestupové místo náskok čtrnáct bodů, zbývá devět kol. Takže ve hře pořád je slušná porce minut," přemítal Zima.
Jistou šanci získat herní praxi skýtá soutěž juniorských týmů. „Jenže Primavera se hodně změnila. Když jsem tam jako mladší chytal, byla kvalita jinde. Teď šla úroveň dolů, je to dětská soutěž plná šestnácti- a sedmnáctiletých kluků. Nebylo by to k ničemu," uvedl Zima.
Pravidelně tak komunikuje s trenérem Lavičkou i s trenérem brankářů reprezentační jednadvacítky Koubou. „Doufám, že na šampionát nepojedu bez jediného zápasu. V tréninku dřu na sto procent, přidávám si. Chci se udržet v maximální formě. Vnímám turnaj jako velkou šanci se ukázat. Ať už Janovu, nebo případným jiným zájemcům," předsevzal si Zima, že se nenechá nesnázemi připravit o zatím největší podnik kariéry.
