Článek
Tehdy měl Vladimír Šmicer obrovskou fazónu... Po evropském šampionátu v Anglii v šestadevadesátém přestoupil se Slavie do francouzského Lens, s nímž kráčel za titulem, v reprezentaci mu to pálilo. Na Poháru FIFA v Saúdské Arábii, kam český národní tým jako vicemistr Evropy cestoval namísto Němců, kteří účast odřekli, obzvlášť.
„Nejdříve jsem dal dva góly Jihoafrické republice, která v Rijádu reprezentovala africký kontinent, pak jsem nastřílel dokonce tři Emirátům, jež tehdy jako trenér vedl Milan Máčala. Byl to můj první a také poslední reprezentační hattrick v životě,“ s trochou nostalgie vzpomínal na své velké chvíle Vladimír Šmicer. „Ba ne, já dal ještě jeden, ale to bylo v jedenadvacítce proti Rumunsku, takže ten se nepočítá.“
Uhrinův výběr skončil před dvanácti lety v Rijádu na bronzové příčce, což byl úspěch, který není dodnes pořádně doceněn. Žádný div, protože tehdy se tradice pravidelných konfrontací šampiónů jednotlivých kontinentů teprve rodila a postupně se dostávala do podvědomí fotbalového světa.
„Přitom třeba Brazílie, která nás v semifinále porazila 2:0, měla v Rijádu fantastické mužstvo. Dodnes si pamatuji, že nám góly dávali Ronaldo a Ronaldinho,“ vybavil si Šmicer semifinálový duel na nádherném stadiónu v poušti za Rijádem.
Třetí místo nakonec česká reprezentace vybojovala v duelu s Uruguayí, kterou porazila těsně 1:0. „I Lasotův gól si vybavuji. Povedla se nám odveta za porážku, kterou nám Uruguay s báječným fotbalistou Alvarem Recobou v sestavě uštědřila ve skupině, takže jsme nakonec přivezli trofej za třetí příčku. Tehdy se to bralo jako samozřejmost, protože jsme byli vicemistry Evropy, teď nás čeká moc a moc práce, abychom s nově se tvořícím reprezentačním mužstvem podobného úspěchu ještě někdy dočkali,“ uvědomoval si reprezentační manažer Vladimír Šmicer, jaká spousta práce ho v nové roli čeká.