Článek
To opravdu nepřemýšlíte o tom, jak se současní strahovští vládci na vaše účinkování dívají a co si o vašem dalším působení myslí?
Opravdu se tím nezabývám. Já ani nevím, co na posledním zasedání řekli.
Chtějí o vašem osudu rozhodnout po zbývajících duelech v Ázerbájdžánu a domácí konfrontaci se San Marinem?
Proto se na tyto zápasy soustředím.
Budete i v nich hledat a zkoušet hráče, kteří by představovali pro reprezentaci naději, že se podobný zmar jako v kvalifikaci o světový šampionát nebude opakovat?
Hledání končí. Spíš se chci zaměřit na to, kde to v naší hře drhlo.
To abyste měl hráče pohromadě celé týdny, protože toho hlavně v Belfastu bylo spoustu...
Souhlasím. Jediné, co bylo v posledních dvou kvalifikačních utrkáních trochu pozitivní, byla obranná fáze.
Obranná fáze? Vždyť od Němců i Severních Irů jste dostali shodně po dvou gólech a oba zápasy prohráli.
Ale tři ze čtyř gólů jsme dostali po standardních situacích. Jinak jsme až na jedinou výjimku, kterou Vaclík Němcům zlikvidoval, ani jednoho ze soupeřů do vyložené šance nepustili.
Však jste také hráli s pěti obránci jak v Praze, tak v Belfastu. Nebylo to východisko? Rezignovat na ofenzivu, spoléhat jen na bezuzdné bránění a spoléhat na náhodně vstřelené góly?
My bychom ale chtěli nabízet i fotbal, na který by se dalo koukat. Být silní v kramflecích, držet míč, připravit si soupeře.
Se souborem, který máte k dispozici?
Ofenzivní hra pro nás představuje velký problém, což se v Belfastu zase potvrdilo. Hráči se špatně pohybovali, scházely ostré náběhy, všechno bylo statické, ofenzivní hráči se pohybovali v jiných prostorech, než měli. A to přesto, že před utkáním i v poločase dostalo mužstvo jasné pokyny, že na domácí obranu bude platit jen pohyb. Ve finální fázi jsme prostě naprosto selhali. I kdybychom hráli dva dny, gól bychom nedali.
Ale ono to není lepší ani ve středové řadě...
Také problém, pochopitelně. Těch, kteří by rádi vzali roli tvořivého hráče je dost, jenže tahle role není jen o rozehrávce, ale i bránění, vracení se, výpomoci v defenzivě.
Narážíte na Dočkala, který šel v Číně s výkonností hluboko dolů?
Nejen na něho. V čínské lize není tempo zápasů kdoví jaké a Bořkovi tam poslední zápas extra nevyšel. A i v předchozí kvalifikaci v Norsku mě zklamal, protože jsme na něm chtěl, aby plnil roli pojítka, bude si chodit pro přihrávky a míče dál rozehrávat. Jenže to se nestalo.
Takže v Belfastu jste vůbec neuvažoval o změně rozestavení a sestavy, která vyrukovala a víceméně obstála pár dnů před tím proti Němcům?
Ale uvažoval, i nad rozestavením 4-4-2 jsem přemýšlel. Ale moc prostoru na nácvik jiné organizace hry nebyl. Navíc jsem očekával, že se Irové budou přece jen víc tlačit dopředu, napadat nás a tím se nabídne prostor k protiútokům.
Oni však na něco takového rezignovali a drželi se své osvědčené taktiky. Bránění a čekání na standardní situaci.
A z nich nám dali dva góly. Z našeho pohledu úplně zbytečné.
Jim však vynesly postup do baráže. Jak to, že dvoumiliónový národ s fotbalovou reprezentací bez hvězd a velkých jmen míří do baráže a český tým je mimo hru už dvě kola před koncem kvalifikace?
Některé hráče se zkušenostmi z Premier League Irové mají. Ale hlavně - jsou spolu sedm let, něco mají za sebou, účastí na mistrovství Evropy získali sebevědomí. Sází na týmový výkon a irský charakter, plní úkoly, které dostanou.
Nebyla by to cesta i pro současný český fotbal? Rezignovat na fotbal a soustředit se na to, co mužstvu jakž takž jde? Bránit třeba i v pěti, ale dělat výsledky a mít naději alespoň na baráž, do které se Irové dostali?
Hra s pěti obránci je jen jednou z variant. Byl bych rád, abychom zvládli oba systémy a naučili se hrát i se čtyřmi beky. A navíc tak, aby se na naroďák dalo dívat.
Takže jste stejným optimistou jako hráči, kteří po prohře v Severním Irsku unisono tvrdili, že mají na víc a v příští kvalifikace se to ukáže?
Když to řekli hráči, musím, jim věřit. Snad jim to nepokazím.