Článek
S Jaroslavem Plašilem, Davidem Lafatou, Danielem Kolářem, a nakonec s fotbalovou legendou ze všech největší Petrem Čechem. Bývalý gólman národního týmu, rekordman všech rekordmanů, devítinásobný Fotbalista roku přiletěl z Londýna, protože loučení probíhající v Edenu bylo samozřejmě přednější než premiérový zápas v hokejové bráně Guildfordu Phoenix, který ho už v neděli čeká.
„Navíc budu mít z tribuny sledovat, jak si povede Mount a případně i tři další naši hráči z Chelsea, pokud se v průběhu zápasu dostanou na trávník," přiznával Čech, že krátký výlet do Prahy pojal i tak trochu pracovně.
„Ale fandit samozřejmě budu českému týmu, i když se přiznám, že utkání pro mě nebude už mít tak zvláštní příchuť, jako když jsem ještě za národní tým hrával a na hřišti se potkával s protihráči, proti nimiž jsem nastupoval v Anglii."
David Lafata dorazil do Edenu nejen s manželkou, ale i se svými potomky, protože děti si pochopitelně nemohly nechat ujít tátovo loučení. Jedno už zažily, když odcházel ze Sparty a tribuny skandovaly: „Lafi, děkujeme".
Druhému nejlepšímu střelci v historii samostatné české ligy před duelem s týmem Albionu nachystal rozloučení i český fotbal. A nešlo jen o dárky připomínající celé čtveřici reprezentační kariéru, ale i uznalý aplaus a skandování ochozů.
„Panuje tady báječná atmosféra, takže bych si přál, aby vydržela v celém průběhu utkání, a hlavně po jeho konci," vyslovil Lafata své přání a na jeho následnících v reprezentačních barvách bylo, aby ho naplnili a i výkonem a výsledkem loučícím se reprezentantům popřáli.