Článek
Fotbal by se vrátil konečně domů, jak zaznívá v neoficiální hymně anglické reprezentace Football's Coming Home. Tam, kde se narodil. Na Ostrovy, jak při tažení Southgateova výběru vrcholícím mistrovstvím Evropy prozpěvovali domácí fanoušci, i když se na kontinentu jejich popěvku útrpně usmívali.
Však také gólman Dánů Kasper Schmeichel všem Angličanům ironicky připomněl, že domů se sice fotbal vrací, ale že nechápe, o jakém návratu trofeje si to fanoušci prozpěvují.
Vždyť tu jedinou, kterou se Albion pyšní, získal sir Alf Ramsey se svým týmem na mistrovství světa. Ke všemu před 55 lety, a ještě s nádechem hořké pachuti.
V Argentině a v celé Jižní Americe ji nejprve vyvolala čtvrtfinálová výhra Bobbyho Moora, Bobbyho Charltona, Geoffa Hursta a spol. právě nad Argentinci, ve fotbalovém světě ji pak umocnila Hurstova trefa ve finálovém prodloužení s Německem, o které si dodnes nikdo nemůže být jistý, zda šlo o regulérní gól, či nikoli.
Stejně hořká pachuť ostatně ulpívá i na tažení současného anglického výběru do finále. A nejde jen o nepřátelskou atmosféru vůči soupeřům umocněnou trapným bučením domácích fanoušků při soupeřových hymnách, ale i o tolik propíranou kontroverzní penaltu, která rozhodla semifinálový duel a nasměrovala Albion do finále.
„A to nám vždy kázali a poučovali nás, že Anglie je domovem fair play, a nikoli simulování," sarkasticky připomněl bývalý německý reprezentant Dietmar Hamann, který působil na Ostrovech jedenáct sezon postupně ve službách Newcastlu, Liverpoolu a Manchesteru City.
Fotbalová Anglie však podobné invektivy a narážky nevnímá a slyšet je nechce. Chce, aby znělo to její „It´s comming home" i po dnešním finále.
Jejich panovnice Alžběta II. také.
Však také poslala trenérovi Garethu Southgateovi dopis, v němž popřála jemu i celému mužstvu hodně štěstí a zároveň připojila vzpomínku, jak před pětapadesáti lety předávala Bobbymu Moorovi právě ve Wembley Zlatou Niké.
Moc ráda by viděla podobnou korunovaci zase. Gentleman Gareth Southgate koučující zápasy v ikonické vestě by se v tom případě nejspíš dočkal povýšení do šlechtického stavu. A možná i dřív než ostrovní trenérská legenda Alf Ramsey, který si musel po zisku titulu mistrů světa rok počkat, než mohl ke svému jménu připojit slovo sir.
Nikdo by si totiž nevzpomněl, že kdyby se Big Sam nezapletl před pěti lety do skandálu, po němž byl nucen na funkci reprezentačního kouče rezignovat, nejspíš by se Gareth Southgate na lavičce Tří lvů neocitl. Vždyť tehdejší kouč anglické jednadvacítky ještě v červnu 2016 prohlašoval, že nemá sebemenší zájem ucházet se o místo, které právě uvolnil Roy Hodgson.
Big Sam, jak se trenérovi Allardycemu na Ostrovech přezdívá, zájem měl, jenže poté, co byl obviněn z korupce, zůstalo místo na lavičce anglické reprezentace zase prázdné.
Southgate se stal řešením. Dočasným, neboť po skončení kvalifikace o účast na MS 2018 měl přijít kouč jiný. Renomovanější, zkušenější, s patřičným jménem i renomé.
Southgate však kvalifikaci zvládl, takže dočasné pověření vyměnil za čtyřletou smlouvu. Na šampionátu v Rusku se za ni odměnil postupem do semifinále, a nakonec čtvrtou příčkou poté, co v zápase o bronz podlehl jeho tým Belgii.
EURO 2021
Mistrovství Evropy ve fotbale, jež se původně mělo hrát již před rokem, začíná 11. června a končí 11. července. EURO hostí jedenáct zemí, Česká fotbalová reprezentace postoupila ze skupiny z třetího místa a v osmifinále přehrála Nizozemsko. Finále šampionátu se hraje v legendárním Wembley.
Tři roky poté se fotbalové Anglii odměnil znovu. Nejdřív v osmifinále evropského šampionátu, když po 55 letech porazil ve Wembley Německo, což byl počin, za který by si zasloužil pasování na rytíře.
Tím ale splácení důvěry trenérského gentlemana koučujícího zápasy v ikonické vestě neskončilo. Do dějin se zapsal nejen tím, že poprvé od období let 1966 až 1968 dovedl Tři lvy do semifinále mistrovství světa i Evropy, ale i tím že výhrou nad Dánskem překonal i takovou trenérské legendu, jakou je pro Anglii kouč mistrů světa z roku 1966 Alf Ramsey. Ten totiž na velkých turnajích vyhrál jen čtyři vyřazovací zápasy v řadě.
A to na Southgatea čeká ještě finále, při němž k němu bude s důvěrou vzhlížet britská panovnice, stejně jako všichni její poddaní.
"Máme šanci psát historii. I pro naše rodiče, kteří nikdy neviděli Anglii ve finále velkého turnaje. Je to výjimečný okamžik, a pokud se nám podaří zvítězit, budeme mít místo v historii po zbytek našich životů. Taková výzva stojí před námi, a proto ji musíme chytit oběma rukama," přiznal kapitán Harry Kane, jak moc touží fotbalový Albion po zlatu.
Problém pro Anglii spočívá ovšem v tom, že Itálie touží po evropském zlatu také. Vždyť na mistrovství Evropy ho získala poprvé a naposledy v roce 1968.
Teď k němu má blízko. Zvlášť, když Angličané její reprezentaci na velkém turnaji nikdy neporazili a z posledních osmi vzájemných zápasů vyhráli jediný.
Zejména, když squadra azzura neprohrála už 33 utkání v řadě a pod Robertem Mancinim hraje božský fotbal.
Obzvláště, když na Apeninském poloostrově jsou všichni přesvědčeni, že Bůh je Ital, což svou přízni prokázanou jejich squadře při semifinálovém penaltovém rozstřelu se Španělskem prokázal.