Článek
Byl to váš nejhezčí den v životě, nebo alespoň v kariéře?
Stoprocentně. Myslel jsem si, že navždy si budu pamatovat první gól, který jsem tady dal pražské Spartě, ale dnes to všechno převýšilo.
Zdálo se, že se vám po třetím gólu už leskly oči?
Jo. Byl jsem dojatější. Je to prostě krásné. Nemohu tomu ani uvěřit.
Zakončoval jste s neuvěřitelnou lehkostí. Žádná nervozita nebyla?
Byla velká před zápasem. Po rozcvičce však odpadla a dařilo se mi.
Mojmír Chytil ze raduje ze vstřelené branky proti Faerským ostrovům.
Na dva góly vám nahrávali borci z Premier League. Jaký je to pocit?
Ti kluci umí hrát fotbal fakt velmi dobře. Já měl tentokrát při zakončení štěstí, byť gólů jsem asi mohl dát víc. Jsem strašně šťastný.
Historii jste přepsal hned několikrát. Dal jste za Česko také nejrychlejší hattrick od začátku utkání a v historii československé kopané. Jste i teprve šestým hráčem, kterému se to při debutu podařilo. Zařadil jste se tak třeba po boku legendárního Josefa Bicana a také Jana Feureisla, kterému se to povedlo jako poslednímu před vámi v roce 1956...
Je to úžasné. Nevím, co na to mám říct. Nechci se s těmito hráči porovnávat. Pro mě je pocta být vůbec v nároďáku a užil jsem si to moc.
Máte dost peněz na jistě tučné zápisné, co vás čeká?
Nevím. Těžko. Půjdu možná na Zonky a půjčím si. Uvidím.
Jaké jste dostal před utkáním pokyny od kouče Jaroslava Šilhavého?
Ať hraji, na co jsem zvyklý v klubu a plním to, co jsme si před zápasem řekli.
Mojmír Chytil v zakončení během duelu proti Faerským ostrovům.
Prosadit jste se mohl už v sedmé minutě, ale to ještě nevyšlo. Jak vám v té chvíli bylo?
Mrzelo mě to. Říkal jsem si, že by bylo hezké, kdybych při debutu, a ještě doma skóroval. Naštěstí se to povedlo později.
Důležitý byl především váš gól na 1:0?
Určitě. Strašně nám pomohl. Už před utkáním jsem říkal klukům z Olomouce, že by bylo dobré, kdybychom Faeřany brzy otevřeli. Viděli jsme na videu, že je jsou houževnatí, žádní nazdárkové, solidní i na míči.
Čeští fotbalisté se radují z branky v přípravě proti Faerským ostrovům.
Každá vaše trefa byla úplně jiná?
V prvním případě jsem dostal od Coufala dlouhý balón, ten jsem si nejprve zpracoval a pak to poslal okolo nohy brankáře. U druhého mi to Souček prostrkával mezi stopery a já to poslal na přední tyč. Poslední, to mi Zmrhal posadil míč na hlavu a já to dal na zadní.
Krouží kolem vás přední české kluby. Váš případný odchod z Olomouce je teď asi na spadnutí. Souhlasíte?
Před časem jsem řekl, že otázku možného přestupu budu řešit až po posledním zápase, který nás se Sigmou čeká příští sobotu v Liberci. Na tom se nic nemění.
V hlavě jistě už něco máte. Prozradíte, co preferujete?
Ne a ani se tím teď opravdu nezabývám. Řekl jsem to i manažerovi. Nemíním toho mít plnou hlavu. Chci se momentálně soustředit jen na fotbal.
Cenovku jste však nepochybně navýšil...
To já nevím.
Před pár lety jste řešil zásadní problémy s koleny. Nevypadalo to s vámi růžově. Napadlo vás tehdy, že by to mohlo skončit takovou pohádkou?
Nikdy jsem ani nepomyslel, že bychom mohl hrát za nároďák.
Za tři dny vás čeká další přípravné utkání, tentokrát na půdě Turecka. Dokážete rychle přepnout z euforie, v níž se nyní nacházíte?
Budu muset. Nic jiného mi nezbývá.
Hodně hráčů ze stabilního kádru reprezentace na nynějším startu chybí. Věříte, pokud budete podobné výkony opakovat, že byste se v nominacích mohl objevovat pravidelně?
Jsem strašně rád, že jsem tady mohl být a hrozně si toho vážím. A samozřejmě vím, že musím hrát výborně v klubu. Pak se uvidí.
