Článek
Bylo téměř 23:00 japonského času, když zmoklými a ztichlými ulicemi města přijel k hotelu Buena Vista autokar s českou výpravou. "Celý přesun z Prahy se odehrával podle naplánovaného scénáře, jen odbavení a cesta byly o něco delší," řekl po příjezdu mluvčí mužstva Jaroslav Kolář, zatímco hráči se rozprchli do svých pokojů, aby se vysprchovali a vrátili na první společnou večeři během japonského turné.
Slovo turné je po dlouhé cestě na místě, i když jiná možnost než let speciálem a pak autobusová cesta do podhůří Japonských Alp ani nebyla. "Měli jsme jedno mezipřistání v kazašském Almaty, ale ani jsme nevystupovali, za hodinu jsme už byli znovu na cestě," přiblížil mluvčí leteckou přepravu.
Většina hráčů si možná příletu a dalšího vzletu ani nevšimla. "Byla to sice hrozná cesta a bolí mě celá záda, ale lékaři nás začali už v Praze připravovat, abychom rychle vstřebali zdejší časový posun. A tak jsme krátce po vzletu a po jídle dostali prášek na spaní, totéž se opakovalo v druhé polovině cesty," svěřil se stoper Tomáš Sivok.
Maséři budou mít práci
Díky třem volným místům pro každého hráče měli fotbalisté relativně dostatek pohodlí. Nikdo prý neměl ani čas sledovat filmy nebo se ponořit do elektronických her. Až v autobuse společně upřeli zrak k zabudované televizní obrazovce, na které běžel přenos z prvního utkání turnaje.
"Viděli jsme to jen do 60. minuty, pak vypadnul obraz. Ale už víme, že to tak i skončilo," připomněl Sivok hlavní důvod cesty do vzdálené země, o které si už stačil hodně zjistit. "Prý tu žije málo cizinců, a tak zdejší nejsou moc přizpůsobiví. Ale já se sem už moc těšil a nastudoval jsem si dokonce i nějaké věci o Jokohamě," pochlubil se fotbalista na recepci hotelu.
Ve čtvrtek už začne fotbalistům předzápasový program. "Ještě předtím nás však musejí dát maséři dohromady. Já třeba z toho letadla ani necítím záda," povzdychl si obránce Besiktase Istanbul.
Na palubě speciálu s českou výpravou byl i záložník Pavel Horváth s rodinou. Ten se však nevydal plnit reprezentační povinnosti do Macumota, ale v Nagoji spěchal na spoj do Kóbe na návštěvu přátel z dob, kdy tam hrál. "Hodně spěchal, bál se, že naplánovaný spoj nestačí," řekl na adresu plzeňského kapitána Kolář.
