Fotbal chřadne. Elitní ligy Čechy neberou

Proč tomu tak je? Jednoduchá otázka, o to složitější odpověď. Ani renomovaní trenéři, které oslovilo Právo, nejsou zajedno.

Počátkem slavné éry je bezesporu rok 1996, kdy samostatná česká reprezentace dosáhla svého největšího úspěchu – stříbra na mistrovství Evropy v Anglii. Tehdy měl kouč Dušan Uhrin st. v třiadvacetičlenném kádru sedm krajánků, z nichž jen Patrik Berger hrál za top klub, konkrétně Dortmund. Zato po šampionátu hned několik mladíků doslova vystřelilo do evropských velkoklubů. Karel Poborský do Manchesteru United, Radek Bejbl do Atlétika Madrid, Pavel Nedvěd do Lazia Řím... A mnozí posléze zamířili na ještě lepší adresy. „Byl to báječný pocit, sledovat kariéry kluků, kteří se prosadili ve velkých klubech," vzpomíná Uhrin.

O osm let později skončil tým Karla Brücknera v semifinále evropského šampionátu v Portugalsku, ale právě on měl k dispozici zlatou generaci českých hvězd z věhlasných klubů. „Měl jsem štěstí, že jsem mohl pracovat s hráči, jako byli Nedvěd, Poborský, Rosický, Šmicer, Galásek, Koller. A k nim se pak přidaly dvě úspěšné jednadvacítky, vicemistři a mistři Evropy (v letech 2000, resp. 2002) Čech, Baroš, Ujfaluši, Jankulovski, Grygera... Vytvořila se skvělá parta, všichni jsme se na sebe těšili," připomněl Brückner nejbáječnější období své trenérské kariéry. Odborníci nejen z Evropy měli jasno – český tým v Portugalsku předváděl nejlepší fotbal ze všech účastníků šampionátu. O takových superlativech a srovnávání se může současnému trenérovi reprezentace Karlu Jarolímovi jen zdát. „Nezbývá než si přát, aby se současní mladí hráči do nejlepších klubů dostali, protože pro reprezentaci jsou takoví borci, kteří mají respekt u soupeřů, zkušenosti z těžkých pohárových zápasů a jejich závěrečných fází, moc důležití," podotkl Jarolím.

Proč tedy velké kluby nemají o české fotbalisty zájem? „V lize v současnosti nejsou žádní hráči, kteří splňují nároky předních evropských klubů. Problém je v tréninkovém procesu, v práci s mládeží. Pomoct by mohly znovu vznikající akademie, ale musíme si uvědomit, že to je běh na dlouhou trať. Blýskání na lepší časy přinesli hráči narození v roce 1992, z nichž ti nejlepší už sbírají zkušenosti v zahraničí. Ještě líp vypadá ročník 2002, který ale má budoucnost teprve před sebou," říká zkušený hráčský manažer Viktor Kolář z agentury Sport Invest, jenž zastupuje Petra Čecha, ale i Pavla Kadeřábka, Bořka Dočkala a další reprezentanty.

K největším odborníkům na mládež u nás patří Jaroslav Hřebík, šéf úspěšné sparťanské líhně, ale také nejúspěšnější trenér podle bodového zisku v Lize mistrů a kouč stříbrné reprezentační devatenáctky z roku 2011, kterou tehdy tvořili hlavně mladíci silného ročníku 1992, na němž současné áčko buduje základy. „Náš problém je v prostředí. Musíme být mnohem náročnější na hráče, kteří projeví talent, ale je nutné umět pracovat i s ostatními a hlavně přenášet nové poznatky na hřiště. Důležitá je snaha trenérů se neustále vzdělávat, sledování moderních trendů. Tohle všechno ale vyžaduje změnu myšlení všech lidí ve fotbale a to je zřejmě vůbec nejtěžší," zdůraznil zkušený kouč.