Článek
„Dvě shodné remízy, dvě různá hodnocení. Máme za sebou zářijový reprezentační sraz, ve kterém jsme bodovou ztrátou s Albánií bohužel neudělali zásadní krok směrem k postupu na mistrovství Evropy, naopak zlepšeným výkonem v přípravě proti silnému Maďarsku jsme naznačili možnosti. Nicméně jako reparát nebo útěchu na úvodní ztrátu jsme to druhé utkání určitě nebrali.
Nejdříve bych se chtěl vrátit ke čtvrtečnímu domácímu utkání proti Albánii, které bylo z našeho pohledu samozřejmě důležitější. Jasným cílem byla výhra, ale abychom si zasloužili vyhrát, museli bychom proměnit víc než jednu šanci z těch, které jsme si vypracovali, a nesměli bychom si nechat dát tak zbytečný gól z jediné střely soupeře na bránu. Hlavně první poločas se nám herně nepovedl. Jako bychom trochu bojovali sami se sebou.
Nejčastěji se po zápase s Albánií skloňovaly tři věci. Proč jsme prováhali první poločas? Pomalu jsme kombinovali, ofenzivní hráči hráli daleko od sebe a chyběla kompaktnost celého týmu. Ve hře jsme navíc měli spoustu nepřesností. Potom se jen těžko dostanete do tempa. O přestávce jsme si k tomu s hráči řekli své a druhý poločas už byl v tomto směru mnohem lepší.
Václav Černý v utkání proti Albánii.
Proč jsme v sedmdesáté minutě vystřídali Václava Černého? Dal gól a zkoušel se dál prosadit, ale asi celá útočná trojice ví, že umí zahrát mnohem lépe. Vnímali jsme, že na začátku druhého poločasu jsme měli dobrou pasáž, ale pak jsme z první střely na bránu inkasovali. Jednoznačně jsme chtěli hrát na vítězství a do konce zápasu zbývalo dvacet minut, a tak jsme chtěli poslat do hry čerstvé hráče, kteří jsou taky gólově nebezpeční. Proto jsme prostřídali celý útok.
A proč jsme před koncem vystřídali Ladislava Krejčího? Stáhli jsme jednoho obránce, abychom na hřiště dostali dalšího ofenzivního hráče. Cílem bylo podpořit co nejvíc útok a strhnout v závěru vítězství na svou stranu. Kvalitních hlavičkářů na útočné standardní situace jsme měli na hřišti stále poměrně dost, ale musíme si taky přiznat, že se nám v nich v celém zápase příliš nedařilo. Pravda, ke vstřelení druhého gólu tyto kroky nevedly, ale po bitvě je každý generál a my jsme ke změnám přistoupili s jasným záměrem.
Ladislav Krejčí skluzem přerušil útočnou akci Albánie.
Víme, že umíme předvést mnohem lepší výkon. A jsem přesvědčený, že to za měsíc v Albánii předvedeme. Už před nedělním utkáním v Maďarsku si hráči řekli, že další sraz začíná už teď a že chtějí ukázat, že tenhle tým umí předvést lepší výkon. Přistoupili k té bodové ztrátě nejlépe, jak mohli, takže i samotné utkání v Maďarsku se mi hodnotí lépe.
Maďarsko má dnes silný tým, který osmkrát za sebou neprohrál, vede svou kvalifikační skupinu a loni v elitní skupině Ligy národů dvakrát porazil Anglii a jednou Německo. Přestože jsme v základní sestavě udělali devět změn, byli jsme více než vyrovnaným soupeřem. Byl to sice přípravný zápas, ale měl spád, intenzitu a šance na obou stranách. Všichni hráči, kteří nastoupili, ukázali, že mají kvalitu a charakter. Ceníme si toho, že hráči po té ztrátě s Albánií dobře zareagovali.
Občas dostávám otázku, proč někdy nenecháme odpočinout Tomáše Součka. Zaprvé jsme udělali devět změn v sestavě, takže jsme potřebovali na hřišti alespoň dva tři hráče, kolem kterých jsme ty nové mohli poskládat. A pak jde o kapitána, který chce jít příkladem. Před zápasem to vždycky pečlivě diskutujeme mezi trenéry, ale hlavně se ptáme na Tomášovy pocity. Zároveň moc nechápu, proč se to tolik řeší. Myslím, že Maďaři se taky nediví, proč jejich kapitán a hlavní hvězda Dominik Szoboszlai odehrál devadesát minut.
Do konce roku už nás čekají jen kvalifikační zápasy. My se musíme co nejlépe připravit hned na následující zápas v Albánii. Jsem přesvědčený, že i náš výkon v odvetě bude kvalitnější.“
