Článek
Ve čtvrtek proti Kosovu jste usměrnil do sítě hlavičku Alexe Krále a zařídil tak vítězství českého týmu, které reprezentaci zajistilo místo na mistrovství Evropy. Vstřelil jste někdy snadnější gól?
Byl jsem v pravý čas na pravém místě a kolenem tečoval balon do brány. Někdy ani takové branky nepadají lehce. A určitě jsem dal v kariéře hezčí góly. Ale tenhle byl vítězný a postupový, takže mám velkou radost. Dostali jsem se na mistrovství Evropy, což je pro mě další splněný fotbalový sen, tudíž nadšení je vážně obrovské.
V euforii z druhé branky jste pádil k rohovému praporku, ale většina týmu uháněla na druhou stranu....
Dělali jsme si z toho srandu ještě v šatně, protože jediný, kdo mojí teč zaregistroval, byl Zdeněk Ondrášek. Proto běžel se mnou slavit k rohovému praporku. Kdyby nebylo Zdeňka, asi bych slavil sám, protože všichni ostatní kluci běželi k Alexi Královi. Ale je to jedno. Hlavně, že gól padnul, protože po těch šancích co jsme měli... Byla by obrovská škoda, kdybychom zápas neotočili. Považoval bych za hodně nešťastné, kdyby měl postoupit soupeř. Zraněný útočník Patrik Schick, který zápas sledoval z tribuny, říkal, že to bylo jako na playstationu, když za brankářem Kosova cinkaly za stavu 1:1 tyče a břevno.
Prozradíte, v čem se vám projev Kosova nepozdával?
Upřímně, i v Kosovu domácí vytěžili skoro maximum z toho, co měli. A myslím, že černou Horu a Bulharsko nepřehrávali jako my. Ve čtvrtek jsme v Plzni potvrdili, že jsme byli lepším týmem. Jednoznačně po Anglii, která je v mých očích super týmem patřícím mezi tři nejlepší na světě, měl jako druhý postoupit náš výběr. Jsme oprávněným postupujícím.
Věřím, že i na Euru budeme konkurenceschopní, doufá trenér Jaroslav ŠilhavýVideo: Sport.cz
Bylo hodně složité ustát situaci, když se Kosovo ujalo vedení?
Nebylo to vůbec příjemné. Přirovnal bych daný okamžik k utkání proti Bulharsku, od něhož jsme dostali gól doma v Praze už po třech minutách. V Plzni vše umocnil fakt, že bylo odehraných šedesát minut a nezbývalo tolik času na obrat. Ale ukázali jsme vnitřní sílu a šli jsme za vítězstvím.
Dokázali jste otočit zápas proti Bulharsku, Anglii a naposledy proti Kosovu. Vypovídají dané obraty o síle českého mužstva?
Určitě. Opakovaně jsme si poradili s nepříznivým stavem. Máme velikou vnitřní sílu.
Proti Kosovu jste vstřelil druhou reprezentační branku. První jste zaznamenal na podzim 2013. Neuvěřitelné, jak dlouho jste čekal na další střelecký zápis, že?
Tehdy jsem se prosadil při mém debutu v národním týmu proti Kanadě při utkání v Olomouci. Pamatuji si situaci velmi dobře. Šlo o můj první dotek s balonem. A určitě byl tehdejší gól hezčí než ten druhý. Dva góly dělilo přesně šest let. Je to možné trošku symbolické.
Myslel jsem, že i ten druhý gól byl můj, přiznal hrdina zápasu Alex KrálVideo: Sport.cz
Stačil už jste prostudovat seznam dalších postupujících týmů a případné soupeře pro šampionát?
Já to moc nesledoval. Necháme to na losu, který bude na konci listopadu. Já se obrovsky těším. Nejsem přeci jen nejmladší a moc šancí zahrát si mistrovství Evropy už asi nebude.
Berete vítězný gól v klíčovém utkání o postup jako určitou osobní satisfakci s ohledem na váš dlouho neúspěšný boj o reprezentační dres?
Naprosto upřímně, beru to jako velkou satisfakci, protože roky mě národní tým míjel. Nebylo to jednoduché. Ale vyplatilo se mi bojovat. Nezůstal jsem na místě, neustrnul a pořád dělal na tom, abych se do národního týmu dostal.
V národním dresu jste debutoval na podzim 2013, pak odehrál během dalších pěti let v součtu jen čtyři zápasy. Až od podzimu 2018 jste se po nástupu Jaroslava Šilhavého prosadil do kádru, byť v minulosti jste kolikrát měl velkou formu a hrál pravidelně evropské poháry. Nevzdával jste už boj o národní dres?
Věřil jsem tomu. Vzpomínám si, jak mi říkal táta, který hrál fotbal profesionálně za Zlín, že se jednou dočkám a v reprezentaci objevím. Povzbuzoval mě, že se vše otočí v dobré. Beru od něj hodně věcí. Kritiku pozitivní i negativní. Dodával mi víru. Pracoval jsem na sobě. A teď se mi sen plní.
