Článek
Naposledy v Edenu cítili reprezentanti i přes výhru 3:2 nad Ukrajinou frustraci, v aréně byli totiž slyšet především fanoušci soupeře. Pro Čechy šlo skoro o venkovní utkání. „Díval jsem se na to a bylo mi až smutno,“ řekl obránce Jan Bořil, jenž na minulém srazu v nominaci chyběl.
„Tehdy jsme některé věci neovlivnili. Když jsme dali gól, ani jsem neslyšel Šulcikovo jméno. Bylo to blbý,“ ohlížel se Chorý. Proti Ukrajině se hrálo v ponuré náladě po předchozí nakládačce v Gruzii, což ale nebyl jediný důvod atmosféry ve prospěch soupeře.
Návštěva a kulisa se tak staly tématem i nyní proti Albánii. Haškův výběr se dočkal podpory. Kotel za bránou jel neúnavně celý zápas, pořád skandoval a fandil. Po gólu Chorého pak i ostatní tribuny vesele hopsaly, skákala veliká většina stadionu, který se zaplnil 17 823 lidmi.
Hráči podporu vnímali a chválili. „Zápas jsme si užili my i fanoušci. Z nás i z nich šla velká energie, všechno se přeneslo na hřiště. Klobouk dolů před našimi fanoušky,“ lebedil si Bořil.
Albánců se sešlo v ochozech několik tisíc, jejich kotel byl zaplněný, vlajky soupeře se míhaly i v dalších částech stadionu. Když měli Qazim Laci a spol. šanci, stadionem to silně zahučelo. Ale čeští fanoušci nenechali národní tým ve štychu, hnali ho, kulisa byla dobrá. „Energii jsme cítili,“ přitakal Chorý.
Užil jsem si to, i jsem trošku útočil, směje se Jan Bořil. Je neuvěřitelné, že jsem byl hned v základní sestavě.Video: Sport.cz
Přidal i postřeh, jak jemu i parťákům diváci pomohli. „Když jsme měli standardku, fanoušci skandují. Cuf udělá skluz, zatleskají. To jsou maličkosti, které vás povzbudí. Hráč to cítí. Pak hrábne a vrátí se, i když je v laktátu,“ přemítal dvougólový hrdina večera.
Mnohdy těžce zkoušený vztah mužstva a fanoušků se po páteční výhře narovnal. Chorý a spol. získávají důvěru. Vystřihli představení, za které si podporu zaslouží. „Ukázali jsme, že na to máme,“ uvedl Bořil. Teď v tom pokračovat.
