Článek
„Hráčům chybí větší sebevědomí, aby si získali respekt v Evropě a ve světě. Máme při tom dost kvalitních fotbalistů, kteří mohou úspěšně reprezentovat. Jsou tu například Patrik Schick, který se prosadil v Sampdorii Janov a je o něj zájem ve velkých klubech, podobné to je s Ladislavem Krejčím v Boloni nebo Vladimírem Daridou v Hertě Berlín. A je tu také zkušený trenér Karel Jarolím, který by tomu měl pomoci," nabídl svůj pohled Dušan Uhrin starší.
A hledal i řešení: „Myslím si, že problém začíná už v práci s mládeží, tréninkový proces není tak kvalitní jako v zahraničí. V posledních letech nevyprodukoval náš mládežnický fotbal hráče, který by šel rychleji na špičku. Ani Sparta ne, i když se o ní píše, že má nejkvalitnější práci s mládeží. A co se týká mladých fotbalistů, říká se, že je to dané dobou, možnostmi zábavy, internetem. Tak to úplně není. Pokud má mladý fotbalista touhu dostat se na špičku, pak tomu dá všechno."
Chybí větší srdce, míní Poborský
Autor slavného lobu ve čtvrtfinále na ME 1996 do sítě Portugalska Karel Poborský zažil Uhrinovu i Brücknerovu éru. Je také patronem fotbalových akademií, v nichž by cesta vzhůru měla začít. „My jsme v Anglii ještě nebyli takovým souborem hvězd jako o osm let později na šampionátu v Portugalsku, ale dávali jsme do zápasů větší srdce, vážili jsme si jeden druhého a byli jsme ochotní za sebe navzájem bojovat. Fotbal je dnes víc individuální záležitostí a týmovost se z něj vytrácí," konstatoval Poborský.
Obdobný názor má i Radoslav Látal. „Je to také o štěstí a složení mužstva. My jsme byli dobrá parta, a to platilo i o Schalke, s nímž jsem vyhrál Pohár UEFA. Parta je moc důležitá," uvedl. „To je pravda, co říká Radek. Musíme proto začít od nuly, tedy od mládeže, vštěpovat jí základy fotbalu a soudržnost a také koukat, jak to dělají v zahraničí. Vrátit se nahoru bude ale hodně těžké, český fotbal čeká dlouhá cesta. Problém je i v tom, že na nábory chodí třicet dětí, dřív tři stovky. Výběr je tak horší," přidal se do debaty Miroslav Kadlec.
Hráčům kolikrát stačí málo
Kouč bronzového týmu z mistrovství Evropy 2004 v Portugalsku Karel Brückner už měl k dispozici vyzrálý tým. Z Uhrinových mladíků, například Poborského, Nedvěda, Šmicra už byly hvězdy evropských velkoklubů. K nim se přidali další jako Koller či Rosický a Čech. „Měl jsem velké štěstí, že jsem mohl pracovat s tak skvělými fotbalisty. A počítám k nim i kluky, kteří do áčka přišli z jednadvacítky, vedle Čecha třeba Baroš, Ujfaluši, Jankulovski, ale to už je dávno," zasnil se další z členů Síně slávy.
„V současnosti je náš fotbal zařazený do nižší kategorie. Už nejsme první cenová skupina, jako tomu bylo na konci minulého a v první dekádě nového tisíciletí. Reprezentace je v páté desítce žebříčku FIFA, naše liga ve druhé desítce evropských soutěží a v žebříčku klubů podle UEFA Sparta a Plzeň rovněž v páté desítce. Od toho se odvíjí, proč čeští fotbalisté nejsou nejen v TOP klubech, ale prakticky ani v těch lepších," konstatoval smutnou pravdu.
A uvedl příčiny: „Problém je v tréninkovém procesu mládežnických kategorií, ale i dospělých. Česká ulička, placírka a chytrost už nefungují, jako dřív. Nezachytili jsme progres a vývojové trendy. U mládeže k tomu patří i vzdělávací proces. V předních klubech musí mladý hráč ukázat nejen fotbalovost, zvládnout náročné požadavky, ale musí umět jazyky, mít schopnost komunikovat, vystupovat, být osobností. Jako příklad uvedu právě Petra Čecha nebo Pavla Nedvěda. U nás doplácíme na uspokojení se s průměrností. Stačí jim dostat se do ligového mužstva a pak třeba do průměrného zahraničního. Chybí tam osobní ambice, jsou pohodlnější."
Český fotbal ale nezatratil. „Neplatí to o všech mladých hráčích. Je třeba, aby na sebe byli sami nároční, což stojí moc úsilí a práce. Talenty máme a ti, kteří mají ambice a jdou za svým, tu šanci mají, i když v Evropě výrazně vzrostla konkurence hráčů. Kluby si vybírají už velmi mladé talenty do svých akademií, kde z kvantity pak dělají kvalitu. I v takových akademiích máme hráče, ale není jich mnoho. Takže náš fotbal před sebou má hodně práce na dlouhou dobu," hledal cestu českého fotbalu zpět vzhůru Karel Brückner.
