Článek
Je složité být tak dlouho bez přímého kontaktu s týmem?
K ideálu má situace daleko, nicméně nemá smysl si stěžovat. Jsme v tom všichni, celý svět. V listopadu jsme se rozloučili vítězstvím v Chorvatsku, které nás nabilo energií. Těšili jsme se na další srazy, abychom si splnili sen o mistrovství Evropy. Velká škoda, že jsme nestihli březnovou kvalifikaci v Řecku, mohli jsme vytěžit z listopadové euforie. I z povedeného začátku jara, kdy se řada kluků prosazovala na klubové úrovni. Bucha se chytil v Plzni, Chaluš v Liberci, Havelka v Budějovicích. V základu pokračovali sparťan Hložek a Šašinka v Baníku. Jádro mužstva předvádělo zajímavé výkony. Jenže při vědomí, že nejbližší možný zápas bude v září...
Mezi srazy za normálních okolností jezdíte po zápasech, hráče bedlivě sledujete. To ale poslední týdny...
...bohužel nejde. Pro nikoho není současný stav dobrý. Liga se po pár kolech zastavila, přišla vlastně druhá zimní příprava. Moc si přeju, aby ligové grémium v příštím týdnu odsouhlasilo pokračování ligy, abychom mohli sledovat zápasy alespoň v televizi. Ten březnový sraz mě strašně mrzí, všechno vypadalo pozitivně. V hlavě jsem nosil jména nových tváří, i z mladších reprezentačních výběrů. Z dvacítky, devatenáctky. Jenže odpadl nám nakonec i červnový kemp v Rakousku.
Které hráče jste chtěl pozvat?
Byl jsem v kontaktu s oporou devatenáctky Žambůrkem z druholigového anglického Brentfordu. V Rakousku jsem chtěl dát šanci Kovářovi, který je jedničkou v juniorce Manchesteru United. Z dvacítky jsem přemýšlel o Zímovi, Hellebrandovi, Pleštilovi, o Fortelném. Zajímavé výkony podával opavský Souček, mluvil jsem se sparťanem Drchalem. Na nich by měla stát budoucí jednadvacítka. Na březen jsem chystal i dvě překvapení.
| Podpořili Vlajkonoše |
| Českou jednadvacítku si zamilovali, nechybí na žádném zápase. Fanoušci, rekrutující se především z moravských prvoligových klubů, Lvíčata neúnavně podporují. Trenér jedenadvacítky Karel Krejčí s manažerem týmu Tomášem Zápotočným příznivcům, vystupujícím pod hlavičkou Vlajkonoši, v uplynulém týdnu na sociální síti poděkovali. |
| „V průběhu kvalifikace jsme přemýšleli, jak tyto kluky, jejichž přízně si moc vážíme, podpořit. Jednadvacítkou žijí, díky jejich aktivitě se nabalují další fanoušci. Finanční pomoc například na výrobu chorea odmítli, tak jsme s celým týmem nakoupili trička, šály i roušky, které sami vyrábí. Vyfotili jsme se v nich s Tomášem, oni si pak obrázek umístili na svůj Facebook. Jsou opravdu neskuteční, na všech našich domácích kvalifikačních zápasech nám vytvořili skvělou atmosféru. Ať šlo o České Budějovice, Karvinou, Slovácko nebo Chomutov. Patří jim obrovský dík," rozplývá se Krejčí. |
Trenér fotbalové reprezentace do 21 let Karel Krejčí (vlevo) s manažerem Lvíčat Tomášem Zápotočným děkují Vlajkonošům, skupině fanoušků, která tým při utkáních mocně podporuje.
Prozradíte?
Zkraje jara na sebe v lize upozornil Chytil z Olomouce, to samé Lingr v Karviné. Nemám problém dávat šanci klukům z nižších věkových kategorií. S prací v nich mám bohaté zkušenosti a díky tomu i dokonalý přehled o hráčích. V Příbrami jsem několik let šéfoval mládeži, s Plzní jsme vyhráli po padesáti letech dorosteneckou ligu. Současný tým mám vyzkoušený, s klukama společně fungujeme už tři roky. Neříkám, že jsme bombarďáci, ale mužstvo je charakterově hodně zajímavé, má správné emoce. Tvoříme dobrou partu. Mohlo by se něco urodit. Ale když vidím mladšího hráče, který by nám mohl pomoct, nebojím se ho nominovat.
Pochvalujete si, jak se v Plzni chytil záložník Bucha. Překvapilo vás, že se prosazuje až tolik?
Musím říct, že Pavel udělal obrovský progres. Jeho příběh velmi dobře znám. Do dvacítky jsem ho bral ještě jako hráče Slavie. V Edenu na něj šla zprvu chvála, dostal šanci proti Jihlavě. V zápase se bohužel prohrávalo, brzy střídal, pak už se na hřiště příliš nedostal. To ani po přestupu do Viktorky. Což se podepisovalo na jeho výkonech v národním týmu. Ožil na hostování v Mladé Boleslavi, ale ani tam neměl jednoduchý úvod. Pokud se utkání nevyvíjela příznivě, střídal i o půli, nebo dokonce před ní. Postupně si ale vydobyl silnou pozici. Viděl jsem v něm výborného hráče, ale že bude mít až taková čísla, mě nenapadlo.
Je nejproduktivnějším hráčem ligy.
Klobouk dolů před ním. Má to v hlavě srovnané, je introvert. Fotbal má rád, dává mu hodně navíc. Fotbal mu to teď vrátil. Pokud neustoupí, bude se dál zlepšovat. Kariéru má dobře nastartovanou. Když mu bude držet zdraví, Plzeň nemusí být jeho konečná.
Vzhledem k jeho povaze, pozice lídra by mu zřejmě neseděla...
Lídrovské vlastnosti vrozené nemá, je spíš uzavřený. Ale zažil jsem Vláďu Daridu, kterého jsem měl už v dorostu. Troufnu si říct, že Pavel Bucha v lecčems kopíruje jeho cestu, má podobný příběh. Když jsem Daridiče vytáhl do devatenáctky, byl fyzicky méně vyspělý. Přes různá hostování v Plzni nakonec prorazil. Prosazoval se v evropských pohárech, hrál na mistrovství Evropy v Polsku, dlouhé roky působí v bundeslize. Teď je osobností českého nároďáku, lídr týmu. Pavel může jít v jeho stopách.
