Článek
Čtvrtá kvalifikační partie v Prištině proti Kosovu nabídla tristní obraz momentální reprezentace Uličnému, stejně jako fotbalovým legendám, které na Hanou přijely.
„Takhle to nejde, po inkasovaném gólu vládl chaos," lakonicky glosoval sobotní výkon národního týmu Jan Koller.
„Skutečně to bylo špatné," přidávala se k rekordmanovi v počtu vstřelených gólů v dresu české reprezentace Kollerovi i Karel Poborský.
„Kluci si musí vyčistit hlavy, protože v úterním utkání v Podgorici proti Černé Hoře musí vyhrát. A snadné to rozhodně mít nebudou."
Zleva Zdeněk Grygera a Karel Poborský během exhibičního utkání v Olomouci.
„Musí prostě zapomenout na Kosovo. Měli proti sobě dost podceňovaného soupeře, ale ten dokázal, že fotbal hrát umí a že to proti němu není a nebude jednoduché. Teď v Podgorici to bude jiné utkání, takže kluci by si měli připomínat, co na naší reprezentační generaci vyžadoval právě trenér Brückner. Fotbal je nejen o běhání a tempu, ale i o myšlence a o tom navzájem si vyhovět," rozpovídal se Pavel Nedvěd, kterého deset tisíc diváků na tribunách Androva stadionu a trenér Uličný s nimi posílal za současnou reprezentací na Balkán.
To aby svým nástupcům i v sedmačtyřiceti letech ukázal, jak se v reprezentaci hraje a co všechno fotbal v podání velkého playera obnáší.
„To bych už nedal. Snažím se trochu udržovat, ale jsem rád, když si jdu zaběhat. Abych si šel zatrénovat s áčkem Juventusu, k tomu se vůbec nedostanu," odmítal takovéto komplimenty držitel Zlatého míče z roce 2003 Pavel Nedvěd.
„Stejně si myslím, že místo do Olomouce měl Pavel odletět raději na Balkán, protože s Poborským a Kollerem by měli reprezentaci pořád co dát a nad ostatními by vyčnívali," trval si na svém Petr Uličný pro něhož jsou ti tři nejen krásní lidé, ale i náramní fotbalisté.
Někdejší olomoucký trenér Petr Uličný.
„I po letech je opravdu radost se na ně dívat," souhlasil se svým o deset let mladším kolegou trenérský velikán Karel Brückner. „Některé akce v jejich podání už nebyly fotbalovými akcemi, ale uměním. Před lety, stejně jako dnes. Pak je pro trenéra radost sedět na lavičce."
Brücknerův někdejší asistent a nyní jeho pokračovatel u české reprezentace Jaroslav Šilhavý však může pátrat a hledat mezi současnou generací sebevíc, ale podobné playery neobjeví. Natož aby měl radost už z toho, že sedí na lavičce... Zvláště, když si musí vystačit s hráči, které má a s nimi se snažit v úterním večeru v Podgorici proti Černohorcům o reparát za Kosovo.
„Pořád věřím, že to může k postupu dotáhnout, je tam ovšem jedno ale... Nestačí hrát jen kompaktně, takticky či silově, jsou zápasy, kdy je zapotřebí přehrát soupeře fotbalově, k čemuž je nutná kreativita a jistá nadstavba. A tam mi proti Kosovu scházela a schází. Proto dodávám ono ale," vzkazoval Brückner Šilhavému i současné reprezentaci na Balkán.
