Článek
Daniel Kolář ve vzduchu po zákroku Litevce Zaliukase
Litevský hráč Marius Stankevičius (vlevo) se snaží zastavit Milana Baroše
Michal Kadlec uniká s balonem před Linasem Pilibaitisem z Litvy
Čeští fotbalisté oslavují jeden z gólů v Litvě
Litvu jste hladce porazili, do baráže postoupili, takže zřejmě cítíte velké zadostiučinění, že jste svou trenérskou misi u reprezentace zvládl...
Nic takového nepociťuji. Do baráže jsme se sice dostali, ale tím jsme udělali pouze první krok. Naším cílem je postoupit na evropský šampionát.
To nemáte ani pocit úlevy? Vždyť velký tlak, jemuž jste čelil, alespoň zčásti pomine!
Samozřejmě že se lépe pracuje, když člověk cítí podporu. My ji v posledních měsících neměli, zvláště po Španělsku kritika opět zesílila a můj „fanklub“ se rozrostl. O to víc si cením, jak hráči zápas v Litvě zvládli. Teď budeme mít měsíc větší klid na to, abychom se připravili na baráž a na mistrovství Evropy postoupili.
Máte už vybraného soupeře, kterého byste si v baráži přál?
To zatím ne, protože hlavně neznám všechny detaily o soupeřích.
Co třeba Estonsko? Vždyť s postsovětskými republikami máte výtečnou bilanci – Lotyšsku, Ukrajině a teď Litvě jste nastříleli po čtyřech gólech!
S těmito týmy máme skutečně dobrou bilanci, ale Estonsko je jiná kvalita, když dokázalo postoupit ze skupiny, v níž mělo za soupeře Srbsko a Slovinsko. A navíc se baráž hraje až za měsíc a nikdo neví, jaké třeba bude v tu dobu v Estonsku počasí.
Mimochodem – zapochyboval jste někdy, že byste reprezentaci nemusel do baráže dovést?
Vůbec, takový moment nenastal. Ani před posledním zápasem v Litvě, kdy byli Skotové bod před námi, protože jsem věděl, že jejich šance ve Španělsku je minimální.
Takže jste neprožíval žádné krizové chvíle? Momenty, kdy vám bylo zle?
Ale to ano. Úvodní zápas s Litvou se nám nepovedl, a protože start do kvalifikace je nesmírně důležitý, měli jsme začátek těžký. Hned v dalším zápase se Skotskem jsme se ale zvedli, neboť mužstvo prokázalo velkou morální sílu, čehož si ohromně cením. Těžkých momentů přišla během půldruhého roku vůbec řada. Nejen v kvalifikaci, ale především v přípravných zápasech.
Výkon v Litvě na ně musel dát zapomenout, protože mužstvo ve chvíli pravdy jako by konečně našlo svou tvář.
První půle v Kaunasu byla skutečně velmi dobrá. Asi to byl opravdu nejlepší výkon, jaký jsme v kvalifikaci předvedli.
A navíc bez kapitána a dirigenta mužstva Rosického...
Těch problémů bylo před zápasem víc. Plašil měl tři čtyři dny teplotu a trénovat začal až dva dny před utkáním, Jiráčka nakopl při tréninku Lafata bolestivě do lýtka, Rosického bolela třísla. Navíc scházel i distancovaný Hübschman.
Jenže do mužstva naskočilo plzeňské trio Kolář, Jiráček, Pilař a nesmírně mu pomohlo, explzeňský Rezek pak všechno korunoval i góly.
Rezek byl v minulosti často kritizovaný, a proto jsem rád, že chytil svou šanci. Už ve Skotsku a potom proti Ukrajině podal velice dobrý výkon. Hru v ofenzivě pozvedl, neboť plní roli dalšího útočníka, má tah na bránu, je patřičně agresivní a konečně se prosazuje i střelecky. Pilař je se svou malinkou postavou obrovským bojovníkem, jenž umí podržet míč a jít s ním kolmo dopředu. Jiráček si počínal také velice zkušeně, i když hrál teprve třetí zápas, Kolář si vedl rovněž dobře. S nimi se naše ofenzíva opravdu zkvalitnila. Zvláště, když i dva zbývající plzeňští fotbalisté zahráli velmi dobře.
V ofenzivně laděném mužstvu myslícím na útočení se probral i Baroš, na němž bylo patrné, že takováto herní konstelace mu daleko více vyhovuje.
Věřím mu a on se v Litvě bil, po zákroku na něho se narodila penalta, nachystal i druhý gól. V Litvě potvrdil, že je velice dobrým útočníkem. Jen branky zatím nestřílí, i když by si to přál on i my všichni. Ale on góly dávat bude a věřím, že nám pomůže k postupu na EURO a baráž rozhodne.
Před baráží jste přišel nejen o Hübschmana vyloučeného se Španělskem, ale i o Hubníka, který dostal červenou v Litvě. Jak moc vám bude jejich absence komplikovat plány?
Ty dvě červené karty byly úplně zbytečné. Můžeme ovšem sáhnout k variantě s Rajnochem, na místo stopera se může přesunout i Kadlec, jako tomu bylo po Hubníkově vyloučení v Litvě, přičemž na kraj obrany je možné nasadit Pudila. Těžko zatím říct, která varianta je lepší. Pudila navíc píchlo v Kaunasu ve svalu, takže uvidíme, jak na tom bude.
Levý kraj obrany máte naproti tomu vyřešený, neboť Gebre Selassie vystrnadil ze sestavy Pospěcha...
Už na turné v Japonsku naznačil, že potřebuje dostat šanci. Je rychlý, pohyblivý, má vyváženou ofenzivu i defenzivu, do mužstva zapadl, neboť se nabídnuté šance chopil. A je jen dobře, že i nadále existuje varianta se Zdeňkem Pospěchem, který je poctvým hráčem a v reprezentaci nikdy nezklamal.
Navzdory absenci Hübschmana máte vlastně příjemné starosti i se skládáním středové řady, kde se plzeňské trio hlasitě přihlásilo o další šanci
A navíc se nabízí Vacek, Matějovský a pochopitelně Rosický, takže je z čeho vybírat, což je jen dobře.
Neuvažoval jste o tom, že byste plzeňské trio nechal pohromadě i pro další zápasy a Rosickému svěřil podobnou roli rozehrávače, jakou v mistrovském celku Západočechů plní Horváth?
Je to jedna z variant, o níž jsem přemýšlel a kterou si dovedu představit. Rosický má výbornou rozehrávku, chodí si do hloubky pole pro míče a může tuto roli bez problémů plnit.
