Článek
Podle mnohých zákulisních signálů měla nová a svržená strahovská garnitura projednat závěry auditu nejprve za zavřenými dveřmi. Nic podivného by na tom nebylo, neboť před loňskou valnou hromadou, která z vedení fotbalu svrhla Pavla Mokrého, Vlastimila Košťála, Jaroslava Vacka a následně i šéfa STES, tedy dceřiné společnosti fotbalového svazu, Jana Kindu se v zákulisí horečnatě jednalo...
Existovala dohoda, nebo ne?
„Ta dohoda týkající se závěrů auditu na STESu skutečně existovala. Logicky, protože i druhá strana má právo se k závěrům vyslovit dřív, než s nimi bude seznámena veřejnost. Zvláště, když jsou pak vypouštěna čísla o chybějících dvaceti, nebo dokonce pětačtyřiceti milionech. Celé je to nesmysl, protože STES měl přece své představenstvo a dozorčí radu, v níž zasedal i současný svazový místopředseda Kříž. Nikdo se nikdy neozval,“ potvrdil informaci pro Sport.cz bývalý první muž českého fotbalu ing. Pavel Mokrý.
Bývalý předseda Českomoravského fotbalového svazu Pavel Mokrý.foto: ČTK/René Volfík
„Já tedy o žádné dohodě nevím. A navíc mám informace, že auditní společnost kontaktovala jak bývalého místopředseda svazu Jaroslava Vacka, tak i šéfa STES Jana Kindu, aby od nich dostala potřebné vysvětlení,“ oponuje současný svazový místopředseda Jindřich Rajchl.
Všechno už tady bylo...
Závěry auditu stvrzují pouze to, co se omílalo po celé měsíce a na co bývalý místopředseda svazu Jiří Kubíček upozorňoval v jednom kuse v osobních přípisech, na svých webových stránkách, stejně jako při jednání výkonného výboru či v novinách. Když už se bývalé vládnoucí garnituře zdálo, že zašel příliš daleko, že na veřejnost bezdůvodně vytahuje nevýhodný prodej domu v Kozí ulici za 120 milionů korun Agropodniku Olešná, byť nejvyšší nabídka byla o osm milionů výhodnější, že nemístně otírá o předsedu disciplinární komise Alexandra Károlyiho a odměny ve výši 825 tisíc, která mu byla za rok 2006 vyplacena, snažila se ho umlčet dvaadvacetiměsíčním disciplinárním trestem.
Teď jen audit sečetl některá z vznesených podezření a dospěl k pětačtyřiceti milionům, o něž fotbal přišel nehospodárným počínáním.
Mokrý: Peníze jsme dostali na dřevo!
Třeba už vzpomínaným prodejem nemovitosti v Kozí ulici, kterou bývalí fotbaloví mocní chtěli nejprve jako zchátralou a přílišné finanční investice vyžadující prodat subjektům sobě blízkým za sumu oscilující kolem 20 milionů. Tato až příliš okatá transakce ovšem nevyšla, takže se vlastníkem domu vráceným po listopadu fotbalu stal Agropodnik Olešná, byť přišel až s pátou nejvyšší nabídkou. Za 120 milionů údajně zchátralou budovu koupil, za 220 milionů ji rok poté nabízel k dalšímu prodeji, aniž by se na jejím stavu něco změnilo.
Někdejší místopředseda ČMFS Vlastimil Košťál (vlevo) s bývalým strahovským ministrem financí Jaroslavem Vackem.foto: Právo/Michaela Říhová
Audit ovšem vyčítá bývalému svazovému vedení jen to, že přednost dostala až pátá nejvyšší nabídka, přičemž upozorňuje na to, že zatímco při nabídce k prodeji byla budova zchátralá, ve znaleckém posudku prodej provázející se ale už píše o solidním stavu.
„Záleží ovšem na úhlu pohledu. Od společnosti s nejvyšší nabídkou bychom na peníze čekali tři roky, takhle jsme je dostali okamžitě na dřevo. A protože jako bychom těžkosti tušili, prodej jsme zadali realitní kanceláři, takže všechno šlo transparentní cestou,“ oponuje Pavel Mokrý, jenž ovšem nehodlá další závěry auditu komentovat.
„Ani nemohu, protože je neznám, takže se k nim těžko vyjadřovat. Pokud vím, ani výkonný výbor je zatím neprojednával. Až dospěje k nějakým závěrům, nechť jedná a třeba i třeba i trestní obvinění jsou vznesena,“ odmítá bývalý první muž českého fotbalu Pavel Mokrý, že by za jeho vlády docházelo k zpronevěrám desítek milionů.“
Šlo o účet, nikoli o žonglování s milióny
„Ale nám přece vůbec nešlo o žonglování s desítkami milionů. Chápu, finance jsou mediálně vděčné, ale my chtěli auditem udělat účet za minulostí a systémovými chybami, k nimž eventuálně za bývalého vedení došlo. A zároveň jsme tím chtěli sponzorům i fotbalové veřejnosti garantovat, že došlo k nápravě, že nastala nová éra, která je otevřená, v níž je hospodaření transparentní a kdy ani koruna nepřijde vniveč. Třeba i tím, že doba jednoho muže skončila a o všem rozhoduje výkonný výbor či představenstvo STES,“ odmítá podobný výklad Rajchl.
Jindřich Rajchl tvrdí, že při auditu nešlo o žonglování s miliony...foto: Právo/Petr Horník
Nesrovnalosti totiž objevil audit v mnohých sférách. Třeba v megalomanském plánu na výstavbu Národního stadiónu, který měl za vlády Jana Obsta vyrůst na pláni v pražských Stodůlkách a po převzetí moci Vlastimilem Košťálem se v něj měl proměnit fotbalový stánek Sparty na Letné. Jen z dokumentů, jež měli auditoři k dispozici, vyšel účet na 12 milionů, které samozřejmě žádný efekt nepřinesly. Vyplácely se za přípravné práce, studie projektů, mediální podporu celé akce a pochopitelně jako mzdy... Třeba někdejší předseda svazu Jan Obst si takto přišel téměř na tři miliony. „Ovšem na základě řádné smlouvy o dílo,“ upozornil.
IMA si také přišla na tři miliony
Zajímavou kapitolou, na kterou audit také upozorňuje, je smlouva uzavřená se společností IMA Production o poskytování poradenské a konzultační činnosti pro Oddělení komunikace vnějších a vnitřních vztahů ČMFS, vedení ČMFS atd. Audit poukazuje na to, že byla uzavřena bez jakéhokoli předchozího výběrového či poptávkového řízení i třeba na to, že za tři roky firma IMA Production zinkasovala přes tři miliony korun. Závěr zní jednoznačně: smlouva byla pro ČMFS nevýhodná a neadekvátně zatěžovala rozpočet!
I na minihřištích lze vydělat
Spoustu dalších podivných transakcí ovšem závěry forezního auditu jen naznačují, aniž by konkrétně vyčíslovaly finanční částky či stanovovaly konkrétní odpovědnost. Logicky, protože mnohé smlouvy, faktury a dokumenty neměli auditoři k dispozici anebo svá zjištění nemohli konfrontovat s odpovědnými pracovníky svazu. Třeba i proto, že v polovině roku 2009 došlo k nadstandardnímu odchodu zaměstnanců oddělení legislativy, jak se také praví ve zprávě v souvislosti s výstavbou minihřišť.
I nad nimi se museli auditoři pozastavit, neboť původně dostali do rukou dokument, že nejvýhodnější nabídku předložila společnost Sport technik Bohemia, i když monopol nakonec získala firma Prostavby Brno patřící Stanislavu a Romanovi Prosovi. Mimochodem stejnému Prosovi, jenž vlastní i brněnský ligový klub. Až dodatečně se objevil na světle světa dokument jiný mající stvrdit, že výběrové řízení proběhlo transparentně a v souladu se zákonem. Takže současnému vedení se dostalo jen doporučení, aby výběrové řízení zdokonalilo a dodalo jim větší transparentnosti a vzalo v potaz třeba i to, že dodavateli pro výstavbu zmiňovaných minihřišť jsou stále stejné subjekty spojené s chodem tuzemského fotbalu, ev. ČMFS. Což je případ Romana Prose i třeba bývalého svazového místopředsedy a strahovského „ministra financí“ Jaroslava Vacka, jenž jako stoprocentní vlastník společnosti Pragosport předložil třetí nejvyšší nabídku.
Podobných zjištění a následně upozornění se ovšem v auditní zprávě objevuje daleko víc, aniž by samozřejmě byla vyčíslena finanční škoda. Mnohé se lze jen domýšlet z různých srovnání... Zatímco třeba na Slovensku vyjde minihřiště s umělým povrchem na 1,5 až 1.7 milionu korun bez DPH, v tuzemsku stojí tři miliony.
Portugalsko přikryté zapomněním
A to už není řeč o tom, že forenzní audit se zabývá jen obdobím od roku 2006 do poloviny roku 2009, takže léta předešlá zřejmě překryje prach zapomnění. Třeba rovněž mnohokrát vzpomínané nepřiměřené náklady na ubytování v portugalské Penha Lonze během EURO 2004, třeba čtrnáct charterových letů, jež tam mířily, aniž by se někdo měl k doznání, že je povolil, třeba vzpomínané finance za prodané vstupenky, jež neprocházely svazovým účetnictvím ani účty dceřiných společnosti STES a Fotbal Trading.
Zabývat se tímto obdobím, jen u 45 milionů by rozhodně nezůstalo.
Rajchl: Nejde o kouřové clony, ani o zúčtování
„Nám ale nešlo o to, aby se zmiňované milióny propíraly na veřejnosti. Žonglovat třeba s částkou dvanácti milionů za zmařený přestup brněnského Suse do zahraniční je nesmyslné, protože zatím jsme nezaplatili ani korunu a jsem přesvědčen, že ani nezaplatíme,“ tvrdí svazový místopředseda Jindřich Rajchl.
„Vůbec jsme nechtěli, aby se závěry auditu dostaly na veřejnost dřív, než je projednáme 23. března na výkonném výboru. Teď jsme obviňováni, že vypouštíme kouřové clony a účtujeme se svými předchůdci, což je jeden velký nesmysl. Objednali jsme si audit u renomované právní kanceláře Nexia, která mimochodem auditovala i pražské Opencard, takže renomé a důvěryhodnost má. Šlo nám o přitom o seznámení s chybami, jež se staly, abychom ukázali, že fotbal je a bude čitelný, průhledný a transparentní.“
