Ani Brazilci si neberou tolik svých lidí. Máčala drží Šilhavému v Ománu palce

Nejprve Československo, později Kuvajt, Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Omán a Bahrajn. Pestrý seznam zemí, jejichž fotbalisty měl na povel loni osmdesátiletý Milan Máčala.

Jeho štafetu teď v Ománu s odstupem přebírá jeden z jeho bývalých svěřenců.

„Nemá moc času se rozhlédnout. A požadavek na úspěch bude okamžitý,“ vidí zkušený kouč složitost Šilhavého nástupu.

Omán propadl na asijském šampionátu. Ani jednou nevyhrál, což stálo místo Chorvata Ivankoviče. „Branka znám, sympatický kluk. Taky jsme na sebe v Asii narazili,“ potvrzuje Máčala znalost prostředí.

Volba tak padla na Jaroslava Šilhavého. Spolu s ním míří za novou výzvou také jeho osvědčení spolupracovníci. Asistent Jiří Chytrý, trenér brankářů Milan Veselý, kondiční trenér Pavel Čvančara a analytik František Ševínský. Přidá se k nim ještě slovenský asistent Peter Venglarčík.

„Překvapuje mě, kolik spolupracovníků od nás si Jarda může vzít. Tolik lidí do Arábie neberou ani Brazilci… Já tam mohl mít u sebe své osvědčené parťáky Ivana Hucka nebo Jardu Gürtlera. Vždy jednotlivě, nikdy ne dohromady!“ srovnává Máčala.

„Zajímalo by mě, kdo jim vytipuje hráče, aspoň jejich charakteristiky. Vždycky je s ohledem na prostředí důležité mít v realizačním týmu také někoho místního. On vám pak důvěru vrátí, je dobré mít krytá záda,“ radí Šilhavému.

Omán po čerstvém neúspěchu upírá naděje ke kvalifikaci MS 2026. Po dvou kolech ve skupině je druhý, tři body má také Kyrgyzstán. Bez bodu je Tchaj-wan, naopak plný bodový zisk vykazuje Malajsie. A právě na lídra skupiny Šilhavý a spol. narazí ve dvou vzájemných březnových zápasech na úvod svého angažmá.

Sám Šilhavý říká, že postup na MS nedostal přímo za úkol. Sní o něm však celá země.

„Cesta na mistrovství světa je v Asii strašně dlouhá! Proti naší době má na šampionátu o tři místa více, přesto se kvalifikace dál hraje na více fází. Nedovedu si představit, co by následovalo, pokud by vypadli hned v aktuální skupině… Ale snad se to nestane, postupují první dva,“ přemítá Máčala. „Uvědomit si musíme také velikost Asie. Dvanáctihodinové lety za soupeři nejsou výjimkou.“

Omán mu přirostl k srdci. Považuje ho za nejkrásnější zemi ze všech arabských, jimiž prošel. „Pro trenéry, kteří vyhrávají, je krásná každá země, v níž působí. Omán určitě mohu k návštěvě všem doporučit. Třeba do Dubaje lidé jezdí, že se tam pořád děje něco nového. Omán ovšem nabízí krásnou přírodu a prostředí,“ vychvaluje.

„Na druhou stranu je ovšem rozlehlý, vzdálenosti mezi kluby velké. Třeba z hlavního města Maskatu dolů do Salály je 1020 kilometrů bez dálnice, musíte i létat, dostat se také do hor. Sledování hráčů není vůbec snadné,“ upozorňuje Máčala.

„My jsme tehdy měli na starosti i olympijskou kvalifikaci. Vzal jsem šest sedm hráčů z výběru do nároďáku, což mělo úspěch. Zakotvili tam pak na dlouhá léta. Důležité pro Šilhavého je, jak teď sportu a zvlášť fotbalu přeje sultán a vláda. Za mě byly podmínky v arabském měřítku skromnější,“ vzpomíná.

Jak předeslal na začátku, Šilhavého realizační tým bude v regionu hrát také o prestiž celé české trenérské školy.

„Jak říkám, úspěch tam musí být nejlépe hned. Pak bude v jejich očích i český fotbal respektovaný. V arabském světe je to však složité. I takový Mourinho by tam narážel na problémy. Omán vedl také Vengloš, ale velice krátce. Nedokážou ohodnotit svoji sílu,“ upozorňuje Máčala na jedno ze základních úskalí.

Jaroslav Šilhavý se v 62 letech vydává na své vůbec první zahraniční angažmá. O nástrahy a překážky v něm nebude nouze.