Článek
Fotbalový Liberec má ve svém znaku už od šedesátých let horu Ještěd tyčící se nad městem, kterou později doplnila i silueta vysílače ve tvaru rotačního hyperboloidu od architekta Karla Hubáčka (1924-2011). Obrysy české stavby 20. století užívá dodnes, jenže audit při prodeji klubu odhalil nejasnosti, které chce klub před plánovaným rebrandingem odstranit.
„Klub měl smlouvu s dědici architekta, kteří stále drží autorská práva, jenže ta byla v dubnu 2019 vypovězena, byť byla za poplatek tisíc korun ročně,“ prozradil nový majitel Slovanu Ondřej Kania po převzetí klubu z rukou dlouholetého majitele Ludvíka Karla.
Podle informací Sport.cz minulé vedení Slovanu kontrakt vypovědělo, neboť držitelé práv údajně požadovali vyšší licenční odměnu. Od té doby je liberecká ochranná známka předmětem sporu. A například i z tohoto důvodu přestal vítěz Podještědského derby přebírat před deseti lety vyrobenou skleněnou cenu pro vítěze s vyobrazením vysílače.
Západ Slunce nad Ještědem při pohledu z tribuny fotbalového stadionu v Jablonci nad Nisou, 2. dubna 2024.
„Teoreticky se může stát, neříkám, že se to stane, ale nejde o nereálnou věc, že klub bude nucen ještědský vysílač ze svého loga odebrat,“ upozornil Kania s tím, že s dědici autorských práv po Karlu Hubáčkovi o dalším využití Ještědu v klubovém znaku bude jednat. „Doufám, že se dohoda podaří a Ještěd tam alespoň náznakem zůstane. Úplně bez něj si znak představit nedokážu,“ poznamenal jeden z nejvýraznějších příznivců Liberce Ladislav Hampl, který modrobílému klubu fandí 31 let.
Podle informací Sport.cz se již Kania obrátil na právní kancelář zastupující dědice Karla Hubáčka. „V této chvíli bych situaci nerad více komentoval,“ nechtěl se blíž vyjadřovat Rudolf Leška z advokátní kanceláře Štaidl–Leška spravující autorská práva na ještědský vysílač slavnostně otevřený před 51 lety.
Před čtyřmi lety v rozhovoru pro MF Dnes k výsledkům podobných sporů o využití tvaru Ještědu Leška řekl: „Rozhodnutí se týkala užití Ještědu v deskových hrách, na různých suvenýrech, užití v zábavních parcích, někdy bylo předmětem sporu chybějící uvedení autorství, které žalovaný nechtěl napravit, jindy je předmětem sporu ochranná známka s motivem Ještědu. Z dřívějších let existuje i rozhodnutí Nejvyššího soudu, které se týkalo použití Ještědu jako karafy likérové soupravy. (…) Konečně je pak potřeba pamatovat na to, že svoboda panoramatu dovoluje komukoli vyfotit či nakreslit krajinu s Ještědem, ne však dílo měnit nebo je spojovat se značkami nějakého zboží.“
Do povědomí vstoupil například spor dědiců s Královstvím železnic v Praze, které do své expozice umístilo model Ještědu. Jelikož se obě strany neshodly na výši licenčního poplatku, vystavovatel musel napodobeninu vysílače odstranit.
V tomto případě však šlo o trojrozměrné dílo, jinak se přistupuje k plošným vyobrazením. V paragrafu 33 autorského zákona stojí, že „do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou nebo grafikou, fotografií nebo filmem nebo jinak zaznamená nebo vyjádří dílo, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství“, a zároveň v paragrafu 29 „užití díla není v rozporu s běžným způsobem užití díla a ani jím nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora“.
„Klonil bych se k tomu, že v tomto případě to není v nějakém rozporu s běžným způsobem užití díla, protože pokud stavbu architekt umístil do nějakého veřejného prostoru, kde z ní dělá dominantu Liberce, tak jde o užití symboliky jím samotným zamýšlené. Ale to jsou všechno subjektivní výklady, závazné posouzení může případně stanovit jen soud,“ konstatoval Aleš Kout, specialista na autorské právo, kterým se zabývá přes třicet let.
