Článek
Pochopitelně že Rosického střevní problémy a nucené střídání tamní média trochu zdramatizovala. Potíže sice kapitán české reprezentace měl, ale že by ze hřiště prchal kvapem na toaletu, to ani omylem. A kdyby se sám před novináři nezmínil, že důvodem jeho odchodu z trávníku byly zdravotní trable a nikoli předzápasová domluva s trenérem Bílkem, jen těžko by někdo něco podobného vydedukoval.
„Nevím, zda jsem snědl něco špatného, ale opravdu jsem musel ze hřiště. Se střevními problémy už to nešlo déle vydržet," vypadlo v mix zóně z Rosického.
Linekera zachránil déšť
„Hotelovým kuchařům jsme sice jako obvykle naše požadavky dali, dokonce jsme jim předložili soupis, z čeho mají vařit, ale těžko soudit, jestli se tím řídili. Spíš jsem měl pocit, že kuchtili podle svého," krčil bezmocně rameny lékař české reprezentace Petr Krejčí, který má v náplni práce i sestavování jídelníčku a kontrolu kuchařů.
Ale že by na tom byl Rosický podobně, jako Gary Lineker na světovém šampionátu v Itálii v roce 1990, na něhož se hned vynořily na ostrovech asociace?
„Byl to nejděsivější zážitek mého života. Tehdy jsem byl nesmírně šťastný, že pršelo, takže mě déšť trochu umyl a já se pak otíral a čistil o trávník, jako pes," přiznal po více než dvaceti letech Lineker, jak měl v úvodním utkání světového šampionátu 1990 proti Irsku (1:1) v Cagliari tak silný průjem, že nestačil ze hřiště ani utéct.
Samozřejmě že Rosický, jehož výkon proti Turecku hodnotí v Anglii jako působivý a dávají trenérovi Wengerovi naději, že z jeho návratu do sestavy by mohl Arsenal profitovat, podobné problémy neměl. To by je na rozdíl od Linekera nevybalil hned po zápase.