Článek
Je Antonín Kinský připraven na Premier League?
Myslím, že je. Věřím, že to zvládne. Je to až pohádka. Premier League je specifická soutěž, ale načasování za současné konstelace nemůže být lepší.
Proč?
Je hrozně složité, aby šel český brankář, navíc v tak mladém věku, z české ligy někam do ciziny a měl možnost hned chytat. Ovšem tím, že je jednička Tottenhamu (Guglielmo Vicario) dlouhodobě zraněná a tým má v bráně personální problémy, se Tondovi šance otevřela. Myslím, že tohle byl jeden z rozhodujících faktorů, proč se Tonda tuhle nabídku rozhodl využít.
Tottenhamu se v posledních týdnech moc nedaří. Jaká je pro něj výchozí situace?
Může být pro něj nakonec výhodou, může se ukázat. Tottenham hned čeká semifinále Ligového poháru proti Liverpoolu, což je teď jeden z nejlepších týmů na světě. Bude záležet na spoustě věcí, Liverpool bude určitě favoritem, ale uvidíme, jak to dopadne.
Čím může Kinský v Anglii zaujmout?
Myslím, že jeho největší předností je hra nohou. Řekl bych, že i kvůli tomu si ho Tottenham vybral. Tým tak hraje. Rozehrávají odzadu, zapojují brankáře, chtějí se kombinačně dostávat nahoru. Myslím, že v tomhle je Tonda je výjimečný.
Vypořádá se s ostrovní tvrdostí?
Bude si muset zvyknout. V tréninkovém procesu jsme se Štěpánem Kolářem (druhý z trenérů brankářů ve Slavii – pozn. aut.) chodili do kluků při centrech ostřeji, než je v evropském fotbale běžné. Věříme, že ho to trochu zocelilo. Ono i v Evropě se do brankářů chodí, ale rozhodčí to většinou vezmou jako faul. V Anglii je to padesát na padesát. Všiml jsem si, že Tottenham měl v posledních zápasech problémy se standardními situacemi. Jsem ale přesvědčený o tom, že Tonda bude mít vše zanalyzované a bude připraven.
Stejně jako je připraven jazykově. To je velké plus, že?
Jednoznačně. Je vidět, že se na zahraniční angažmá společně s tátou (bývalým reprezentačním brankářem Antonínem Kinským starším – pozn. aut.) pečlivě připravoval. Poradí si v angličtině i němčině. Je vidět, že je mentálně připravený, což je u brankáře hrozně důležité.
Out to train with Toni 🧤
— Tottenham Hotspur (@SpursOfficial) January 7, 2025
💪 @BetMGMUK pic.twitter.com/Z46sTynOPQ
Vy osobně jste Tottenhamu o Kinském nějaké reference díky vaší vazbě na klub dodával?
Byli jsme s nimi v kontaktu. Už někdy na začátku září jsme jim dávali informace, že je u nás nadějný brankář. Nešlo jen o Tottenham, ale v tomhle případě jsem psal trenérovi brankářů, protože se s ním znám. Když se s někým znáte, je komunikace vždy jednodušší a lepší. Měli ho v hledáčku, ale nejzásadnější bylo zranění Vicaria. Proto Tottenham na přelomu tak rychle jednal. Jednání pak už byla na nejvyšší úrovni a mezi klubem a Tondou.
S čím jste ho do Anglie vyprovázel?
Já ho úplně nevyprovázel. (úsměv) Mluvil jsem s ním, když jel z lékařské prohlídky. Je samozřejmě nadšený. Myslím, že ani pořádně nevěděl, do čeho jde. Ten klub je fantastický. Má nový, krásný a moderní stadion, nové tréninkové centrum. Je to klub, který funguje a prosperuje. Nejde tak trochu bláznivou cestou jako Manchester City, Manchester United nebo Chelsea. Líbí se mi jeho nastavení.
Vy s Tottenhamem v kontaktu pravidelně jste?
Zrovna minulý rok jsem tam byl, dostal jsem se tam po delší době. Vzal jsem s sebou i našeho fitness kouče Aleše Pítu, který byl nadšený. Lidé v Tottenhamu jsou pozitivní, přátelští. Bylo to prakticky stejné jako za dob, kdy jsem tam působil. Atmosféra v klubu je velice příjemná, majitel zůstal stejný, někteří další lidé jsou tam pořád také. Současný realizační tým na mě působil velice příjemně. Bylo to moc fajn. Všichni Tondovi v začátcích pomůžou.
Jak na štaci v Tottenhamu vzpomínáte?
Bylo to moje první zahraniční angažmá. Některá předchozí mi nevyšla, ale nakonec jsem tu možnost dostal. Bylo to fantastické, celková atmosféra kolem fotbalu byla úžasná, fanoušci vás hned vezmou. Prostě perfektní.
Na co nejraději vzpomínáte?
Na semifinále Ligového poháru, kdy jsme hráli proti Arsenalu. První utkání na Arsenalu skončilo 1:1, v odvetě doma jsme ho pak porazili 5:1. Vítězství Tottenhamu nad Arsenalem přišlo po dlouhé době. Naším kapitánem byl Ledley King, který byl odchovancem klubu a snad ani v mládeži Arsenal nikdy neporazil. Byl hrozně nadšený.
Asi všichni, ne? Jde o velké derby.
Samozřejmě. Fanoušci byli úplně v extázi, na stadionu panovala obrovská euforie, byl to neuvěřitelný zážitek. Vše vygradovalo ve finále, kdy jsme porazili Chelsea a získali pohár. Je to dosud poslední trofej Tottenhamu. Teď hraje stejnou soutěž také v semifinále proti Liverpoolu, tak uvidíme. (úsměv)