Článek
Nejste až příliš opatrný?
To je asi pravda, ale mám rád, když jsou věci stoprocentní, tedy až to uvidím černé na bílém v tabulce. Vím, že je prakticky nemožné, abychom se nezachránili, ale ve fotbale se někdy dějí neuvěřitelné věci. S tím jásáním už do neděle vydržím. Skóre máme výrazně lepší než Aston Villa i Watford, to tady v případě rovnosti bodů rozhoduje.
Co vás tedy v závěru soutěže ještě čeká?
Ve středu večer hrajeme na Old Trafford s Manchesterem United a v neděli končíme doma právě s Aston Villou. Udělali jsme pro záchranu obrovský kus práce, která se vyplatila.
Tomáš Souček z West Hamu se raduje z gólu proti Watfordu.
Půlrok v Anglii vám vyšel skvěle, čekal jste, že může být tak úspěšný?
Přiznám se, že nečekal. Když jsem v zimě odcházel na hostování, všechno se seběhlo hodně rychle. Během dvou dnů došlo k dohodě a za další tři už jsem hrál. Ani jsem pořádně nevěděl, co od toho mohu čekat, byl to můj první přechod do ciziny. Měl jsem už dřív nabídky, ale jsem rád, že jsem počkal na tu pravou z Anglie. Byl to zároveň můj nejtěžší půlrok v dosavadní kariéře. První čtyři zápasy se mi povedly, ohlasy byly hodně pozitivní. Jenže pak přišla dlouhá koronavirová pauza. Nikdo nevěděl, jak se povede restart. Formu jsem měl nakonec ještě lepší, za což jsem rád. Tím víc si fotbal a vše kolem užívám, budu se snažit pozitiva přenést do nové sezony.
Anglicky umíte, fotbal také, s nasazením a bojovností jste nikdy neměl problém. V čem byl tedy ten půlrok nejtěžší?
Po fotbalové stránce to bylo v pohodě. Museli jsme si ale zvyknout jako rodina na jiné bydlení, jiný způsob života. Neznal jsem tady žádného hráče. Moje angličtina sice není špatná, ale není to čeština. Občas jsem něčemu nerozuměl. Bylo to hodně změn najednou a udály se rychle. K tomu pak koronavirová pandemie, tři měsíce jsme byli zavření. Pozitivem bylo, že jsme se s rodinou o to víc užili. Už jsem vše zvládl a Natálka s dcerou Terezkou také.
V Premier League jste stihl vstřelit tři góly, které považujete za nejdůležitější?
Paradoxně ten vlastní na Tottenhamu (směje se), všechno pozitivní totiž nastartoval. Dal jsem pak gól na Chelsea, kde jsme vyhráli 3:2, to byl odrazový můstek k cestě za záchranou, takže tuhle trefu beru vážně jako nejdůležitější. Od toho zápasu jsme začali hrát skvěle i jako tým. Hned v dalším utkání jsem vstřelil branku Newcastlu, kde jsme získali bod za remízu 2:2. Ten třetí jsem dal Watfordu, který jsme porazili 3:1.
Je vaše role na hřišti jiná, než byla ve Slavii?
Trochu jiná je. Ve Slavii jsem hrál klasického defenzivního záložníka. Ve West Hamu jsme na této pozici dva, hraji tu s anglickým reprezentantem Declanem Ricem. On víc brání, takže já mohu častěji dopředu i do vápna soupeře. Jinak je moje role dost podobná tomu, co jsem hrál ve Slavii.
Premier League je asi tvrdší než česká liga. Sedí vám, že se hraje ve větším tempu?
Tvrdší není, česká liga je dost tvrdá, hodně soubojová, to Premier League také. Samozřejmě rozdíl je v rychlosti a dovednostech s míčem. Hráči tu jsou kvalitnější.
Pomohly vám zkušenosti z Ligy mistrů a Evropské ligy?
Určitě ano a hodně. Ve Slavii jsme těžké zápasy s předními zahraničními týmy absolvovali zhruba jednou za čtrnáct dní, tady hrajeme utkání na evropské úrovni i dvakrát za týden.
Velmi rychle jste se stal miláčkem fanoušků a chválí vás i kouč David Moyes a média. Čím jste si získal jejich sympatie?
Sedí mi anglický fotbal, jeho styl. Mají tu rádi hráče, kteří nic nevypustí a makají naplno celý zápas, jdou do všeho, což ke mně patří. Když k tomu přidáte fotbalovost a nějaké góly, fanoušci to ocení, což jsem rád a snažím se jim přízeň vracet svými výkony na hřišti. A trenér můj přístup k fotbalu také bere.
West Ham je tradiční anglický klub. Lze ho v něčem srovnat se Slavií, třeba zázemím?
Oba kluby mají skvělé fanoušky, i když teď na stadion nemohou. V zázemí je obrovský rozdíl. Ve Slavii jsme měli jedno tréninkové hřiště, tady máme velké tréninkové centrum s pěti hřišti, dvěma posilovnami a restaurací. Stadion je také větší a tím pádem i prostory pro nás. Kolem týmu se pohybuje třikrát víc lidí než v Edenu.
Trénuje se ve West Hamu intenzivněji?
Každý kouč má trochu jiné tréninky, ale intenzita je dost podobná. Oba týmy jsou hodně vyspělé, v tomhle směru jsem neměl problém si zvyknout.
S kým v klubu nejvíc kamarádíte?
Máme v mužstvu dobrou partu, když společně sedíme, nikdo se neseparuje. Ale nejčastěji zajdu třeba na kávu s polským gólmanem Lukaszem Fabianskim a ukrajinským útočníkem Andrijem Jarmolenkem. Jsme takové slovanské trio (směje se).
V Premier League jste potkal spoustu hvězd. Která na vás udělala největší dojem?
Je jich skutečně hodně, nejlepší týmy jsou plné hvězd světového formátu. Mám-li vybrat jednoho hráče, pak fotbalově a charakterově to je Kevin de Bruyne z Manchesteru City. Je to lídr a dispečer týmu, kterého spoluhráči až ikonicky poslouchají.
Po utkání s Liverpoolem jste si chtěl vyměnit dres s Virgilem van Dijkem, a on odmítl. Přehlížel vás?
Vůbec ne! Zbytečně se to nafouklo. On se mi omluvil a řekl, že už ho slíbil někomu jinému, že mi ho dá příště. Z toho zápasu mám dres Trenta Alexandera-Arnolda, mám také dres Pierra-Emericka Aubameyanga z Arsenalu a od dalších hvězd. Obdivuji je po fotbalové stránce a chci se s nimi porovnávat. Moje sbírka dresů se utěšeně rozrůstá.
Potkal jste se s Petrem Čechem, manažerem v Chelsea?
Nepotkali jsme se a ani s ním nejsem v kontaktu.
Kde v Londýně bydlíte?
Máme byt kousek od stadionu. Nehledali jsme na půl roku nic velkého. Když zůstanu, poohlédneme se po něčem lepším.
Našli jste si nějaká místečka s rodinou na procházky, kávu, večeři...
Samozřejmě. Když jsme museli být doma a směli jednou za den na procházku, poznali jsme okolí bytu velmi dobře. Měli jsme takové tři okruhy, které jsme střídali.
S West Hamem jste se zachraňoval, ale se Slavií jste mistr. Stihnete titul oslavit s bývalými spoluhráči?
Nestihnu, protože v době, kdy přijedeme z Anglie do Čech, kluci už budou v zahraničí na soustředění. Slavii jsem titul moc přál, je nejlepší, a jsem rád, že jsem k němu první půlrok přispěl. Kluci na mne při oslavách nezapomněli. Lukáš Masopust mi zavolal přímo z oslavy, takže jsem si popovídal i s ostatníma klukama a radoval se s nimi. Poslali mi i video. Pořád jsem spolu v kontaktu.
