Článek
Co to je ale proti téměř dvěma měsícům bez pořádného fotbalu. Na tu dobu už jen vzpomíná. „Každý chce hrát a pomáhat týmu k dobrým výsledkům, nikdo nechce vysedávat na lavičce nebo dokonce na tribuně. Portugalský trenér Carlos Carvalhal mi moc šancí nedával. Loni v listopadu jsem prakticky nehrál vůbec, v prosinci jen trochu. Na Štědrý den ho vedení klubu odvolalo a místo něho přišel nizozemský kouč Jos Luhukay a všechno se otočilo. Doteď jsme odehrál všechno kromě jednoho pohárového zápasu, kdy mě nechal odpočinout," říkal už spokojeně v rozhovoru pro Sport.cz a Právo.
S novým koučem se sice v Sheffieldu potkal poprvé, ale... „Řekl mi, že před nějakými deseti roky, když jsem odcházel z Liberce do Genku, o mne měl zájem. Tehdy trénoval Mönchengladbach. Od té doby si mě prý pamatuje. Asi mi to pomohlo, věří mi. Doufám, že se mnou bude dál spokojený, udržím se v základní sestavě a dostanu nabídku na prodloužení smlouvy, která mi v létě končí. Nechci spoléhat jen na opci. Rád bych měl tuhle záležitost vyřešenou co nejdříve, abych měl klid a vlastně i kvůli rodině," vyprávěl.
První start a hned hráč zápasu
Hned po návratu byl vyhlášen nejlepším hráčem zápasu, a to dokonce v derby s United. „Někdy v pondělí přišel nový trenér a v pátek jsme hráli sheffieldské derby, pro místní fanoušky je to událost sezóny. Postavil mě na místo levého stopera. Zápas se mi vyloženě povedl. Dařilo se mi v obraně a dopředu jsem se dostal ke dvěma střelám, přičemž ta druhá o milimetry minula branku. Po utkání mě vyhlásili nejlepším hráčem, ale tohle ocenění si zasloužilo víc kluků, vlastně celý tým. Poslední půlhodinu jsme hrál o deseti bez vyloučeného kapitána Glenna Loovense, ale bezbrankovou remízu jsme uhájili. I díky téhle remíze se naše situace začala obracet k lepšímu. Sice nevyhráváme, sbíráme to po bodu, ale nepadáme tabulkou. Postoupili jsme také do pátého kola FA Cupu. Škoda sobotního zápasu s Birminghamem," říkal Pudil.
Už také nehraje klasického levého obránce. Nový kouč mu našel v sestavě nové místo. „Hraju stopera. Trenér Luhukay praktikuje rozestavení 3 - 5 - 2, takže hraji buď levého stopera nebo toho klasického prostředního. Vůbec mi ta změna nevadí. Pro mne je podstatné, že hraju. Ale zvyknout si nebylo těžké. Když hraju středního, zajišťuji prostor mezi krajními stopery a před brankou. Pro mne je ve dvaatřiceti letech tahle pozice jako stvořená. Mám už nějaký věk a jsem rád, že nemusím celý zápas běhat nahoru dolů. Pro mne je důležité, že trenér je spokojený, což mi řekl, a podle ohlasů se na téhle pozici líbím i fanouškům. Vypadá to, že na stoperu už zůstanu, což mi ale vyhovuje," přiznal.
Pokud mluví o tom, že nemusí tolik běhat, neznamená ro, že by mu chyběly síly a musel by ubírat. „Nešetřím se, naopak v době, kdy jsem nehrál, jsem trénoval víc, abych byl připravený, kdyby šance přišla, abych ji chytil za pačesy. Hodně chodím do posilovny, ale dbám i na regeneraci. Po zápase jsem unavený jako ostatní, tady se jezdí naplno devadesát minut, většinu sezóny třikrát týdně, když připočtu poháry. Naučil jsem se odpočívat, abych byl připravený na trénink a další zápas. Přiznám se, že raději hraji, než trénuji," vysvětlil Pudil.
V Anglii zůstat nehodlá
Oproti předchozím rokům má jeho tým jiné starosti: „V posledních dvou letech jsme hráli o postup do Premier League, v této sezóně ale nemáme výsledky, jaké bychom si přáli. Bohužel to máme blíž k hranici sestupu než k bojům o postup, ale nevzdáváme se. Dáváme se dohromady. V první řadě se potřebujeme dostat do klidného středu, a pak se uvidí. V Anglii je všechno možné."
Několik let hráli v jednom týmu s Matějem Vydrou, teď jsou soupeři na hřišti a velcí kamarádi mimo ně. „Bohužel jsme se nějaký čas neviděli, i když to od sebe máme hodinku cesty autem. Oba máme hodně nabitý program. V kontaktu jsme ale pořád. Jsem rád, že se mu s Derby daří," říkal spokojeně.
V Anglii hraje šestou sezónu. Rodina se tam zabydlela, ale Pudil neuvažuje o tom, že by tam zůstal natrvalo. „Tuhle variantu jsem v hlavě nikdy neměl. Pravda je, že jsme se v Anglii dobře usadili, líbí se nám tady. Sedmiletý Danny chodí do školy, anglicky mluví nejlíp z rodiny, má tu kamarády. Dvouletá Ella už je ve školce, spokojená je tu i manželka Veronika. Chtěl bych tu dohrát kariéru, samozřejmě si přeji, aby byla co nejdelší, ale doma jsem v Čechách, vždycky mě to táhlo zpátky," má jasno Pudil.
