Článek
Čtyřicítku zažívá jedna z největších postav novodobé české fotbalové historie v saku, ale přesně před deseti lety si Čech vychutnal možná nejsilnější zápas a prožitek kariéry. Vpředvečer třicátých narozenin vyčapal pro Chelsea triumf v Lize mistrů proti Bayernu Mnichov, který hrál navíc ve vlastní aréně.
Český brankář se činil, jeho příspěvek byl opravdu výrazný. V prodloužení chytil pokutový kop Arjenu Robbenovi, v penaltovém rozstřelu lapil pokus Ivici Oliče a při další penaltě Bastiana Schweinsteigera mu pomohla tyč. Čech byl za hrdinu. „Na mé narozeniny jsme pak měli jízdu otevřeným autobusem, ve městě bylo půl milionu lidí. Lepší oslava není," usmívá se při téhle vzpomínce.
Ostatně i předchozí kulatiny ozdobil hodnotnou trofejí po penaltovém rozstřelu. Bylo mu osm dní dvacet, když ve finále mistrovství Evropy jednadvacítek deptal soupeře z Francie a s týmem pak slavil cenný titul.
Možná i o takových momentech se mu zdálo, když se poprvé coby klučík z nouze postavil do brány proti o dva roky starším soupeřům. Českou ligu okusil v Blšanech, rok vydržel ve Spartě, v jejímž dresu vytvořil dosud platný ligový rekord v neprůstřelnosti. Gól nedostal 902 minut.
Na vrchol se drápal postupně, volil správné zastávky. Z Letné zamířil do Rennes, odtamtud do Chelsea, kde vydržel jedenáct let. Končil v Arsenalu. Výčet jeho úspěchů by popsal celou stranu. Namátkou: čtyři tituly v Premier League, pět v FA Cupu, zmíněný triumf v Lize mistrů, následně i v Evropské lize. Jen za Chelsea vychytal přes dvě stě nul.
Na youtube najdete několik videí s jeho nejlepšími zákroky. Patří mezi ně například, jak vytahuje pumelici mířící do šibenice od Stevena Gerrarda nebo brilantní zásah proti hlavičce Andyho Carrolla, který už se radoval, ale Čech míč dostal i za pomoci břevna ven.
Je rekordmanem v počtu českých reprezentačních startů (124). Má bronz z evropského šampionátu v Portugalsku, zachytal si na mistrovství světa.
Fotbalista Petr Čech s manželkou Martinou.
Čech byl jedinečný. Nezastavilo ho ani šílené zranění hlavy, které mu v říjnu 2006 způsobil Stephen Hunt z Readingu. Za několik měsíců se do brány vrátil a nosil už pak vždy ochrannou helmu.
Vynikal pečlivostí, soustředil se na detaily, byl ctižádostivostí. A také inteligentní. „Osobnost, umění, charakter a intelekt. To vše v jeho případě k sobě patří," řekl o něm jednou slavný český trenér Karel Brückner, pod nímž plzeňský rodák debutoval v reprezentaci.
Rozlučku s kariérou mu osud taky pěkně vymyslel, ve finále Evropské ligy nastoupil za Arsenal proti Chelsea, musel vytrpět porážku 1:4 a pak se na Stamford Bridge vrátil v roli funkcionáře.
Zvlášť v posledních týdnech řešil fůru potíží, když na londýnský klub dopadly sankce po vojenské invazi Ruska na Ukrajinu. Majitelem byl totiž Rus Roman Abramovič. Chelsea teď ale vlastníka mění. „Klub prošel spoustu výzev, tým však odvedl skvělou práci," připomíná Čech v této sezoně vybojovanou účast v Lize mistrů, dvě pohárová finále, byť neúspěšná, či triumf na mistrovství světa klubů.
Petr Čech v akci jako brankář hokejistů Guildfordu.
Sám se udržuje v hokejové brance, v posilovně nebo během. „Ve fotbalové bráně jsem nebyl osm měsíců, ale čeká mě 12. června charitativní zápas, tak se budu muset aspoň trochu připravit," předestírá čerstvý čtyřicátník. „Na novou životní dekádu se těším," usmívá se.
