Článek
V Premier League jste na jaře odchytal už deset zápasů a třikrát udržel čisté konto. Naplňuje nejlepší ligová soutěž na světě vaše očekávání?
Byl to úžasný krok v mojí kariéře a jsem rád, že tuhle soutěž mohu chytat. Moje působení tady je zatím ohraničeno hostováním do konce sezóny, všechna očekávání, s nimiž jsem přišel, se naplňují. Věřím, že tu budu moci zůstat.
Dostal jste se do desítky nejlépe hodnocených gólmanů Premier League, co to pro vás znamená?
Znamená to pro mě hodně, protože jsem tady velice krátce, a rozhodně nemohu říct, že bych už byl na soutěž plně adaptovaný. Snažím se podávat co nejlepší výkony, abych přesvědčil trenéry a také fanoušky, že si zasloužím v Newcastlu být. Je to krásný pocit, stát se součástí tak velkého a slavného klubu. Užívám si nejen zápasy, ale i každý trénink a neustále se učím. Dělám maximum, aby se hostování změnilo v přestup a mohl jsem tady zůstat.
Jak vnímáte svoji pozici v kabině?
Přišel jsem na poslední chvíli do nového prostředí a kolektivu. Potřeboval jsem si zvyknout. Na nějakou adaptaci nebyl čas. Snažím se dělat věci, které jsou mi vlastní. Komunikuji se všemi spoluhráči, zvykáme si na sebe, chvilku to vždycky trvá, poznáváme se po lidské i fotbalové stránce. Jsem rád, že mě kluci respektují a proces adaptace mi výrazně ulehčují. Oni celý zápas pomáhají mně a já se snažím pomoct jim. Jsme na jedné lodi.
Už fanoušci v ochozech vyvolávají vaše jméno a poznávají vás na ulici?
Prožil jsem doslova křest ohněm. První zápas jsem chytal doma proti Manchesteru United a vyhráli jsme 1:0, což mi určitě hodně pomohlo. Získal jsem si fanoušky, naučili se moje jméno a je moc příjemné ho slyšet z tisíců hrdel. Máme skvělé fanoušky, hodně jich s námi jezdí i na venkovní zápasy a je fajn, že povzbuzují i mne osobně. Jsou naším dvanáctým hráčem, dodávají nám spoustu energie, za což jsme jim vděční. Newcastle je fotbalové město. Na ulici mne poznávají, chtějí se vyfotit, autogram, popovídat si, jsou moc přátelští.
Hodně o vás stál slavný kouč Rafael Benítez. Jaký s ním máte vztah?
Rozhodně nemám žádná privilegia. Vnímá mne jako každého hráče v týmu. On s námi hodně komunikuje, což je výborné. Věnuje se i mně osobně, vysvětluje mi spoustu věcí, hodně mi tím pomáhá k rychlejší adaptaci. Je to velký profesionál, dělá si sestřihy z různých zápasů v evropských soutěžích a kolikrát se nás ptá na názor na různé situace. Fotbalem ohromně žije, je také výborný taktik, dokáže nás skvěle připravit.
Přechod z české nejvyšší soutěže do Premier League je přeci jenom obrovský. Co pro vás bylo nejtěžší?
Určitě mi hodně pomohlo předchozí působení v dánském Esbjergu, kam jsem přišel ze Žiliny a po dvou letech pak odešel do Liberce a odtud do Sparty. Z Dánska jsem věděl, jak fungují západoevropské kluby. Profesionální podmínky jsem poznal i ve Spartě. Takže jsem nezažil nic, co by mě vyloženě překvapilo nebo dokonce zaskočilo. Největší rozdíl mezi českou ligou a anglickou je v rychlosti, v níž hráči dokáží provést úžasné technické věci, hraje se neustále v obrovském tempu. Jsou tu skutečně světoví TOP hráči. Na to jsem byl připravený, pro mne je obrovskou školou srovnávat se s takovými borci.
Cítíte respekt či trému, když nastupujete proti superhvězdám?
Trému ne, ale zdravou nervozitu, což mi pomáhá udržet se v maximální koncentraci. Kdybych si připouštěl nějaký velký tlak, nedopadlo by to dobře.
Odchytal jste v Premier League deset utkání. Zkuste vybrat ten svůj nejlepší?
Určitě hned úvodní duel s Manchesterem United. Povedl se mně i mužstvu a odstartoval můj začátek působení v soutěži.
Nedávno jste nastoupil proti Petru Čechovi, stihli jste si popovídat?
Popovídali jsme si po utkání, vyměnili jsme si dresy. My jsme se potkali už na podzim 2010 v Lize mistrů, tehdy jsem chytal za MŠK Žilina a Petr za Chelsea. Dostal jsem čtyři góly. Překvapilo mě, že si na ten zápas vzpomněl. Moc si ho vážím.
Legendou Newcastlu byl gólman Pavel Srníček, který v prosinci 2015 náhle zemřel. Vzpomíná se na něj v klubu?
Velmi často se na něj vzpomíná, jak fanoušci, tak i všichni v klubu. Například když 10. března přišlo jubileum jeho nedožitých padesáti let, připomněli jsme si to s trenérem brankářů Simonem Smithem. Shodou okolností jsme hráli doma ligový zápas proti Southamptonu a vyhráli jsme 3:0. Brali jsme to jako dárek Pavlovi k jubileu. Určitě na nás shora koukal. Upřímně, je velmi příjemné, když člověk z našich končin zanechá takový odkaz v zahraničí, a co se týká fotbalu, zejména v Anglii. Pro mne je v dobrém slova smyslu zavazující, na něj navázat. Udělal tu ohromné jméno celému českému fotbalu.
Jak se vůbec žije v Newcastlu?
Klub nám od začátku pomáhal ve shánění ubytování i auta, takže máme s přítelkyní krásné bydlení a nemusíme spoléhat na taxíky. Město je nádherné, už jsme si našli spoustu míst, kam rádi chodíme a objevujeme další. Ono toho volna v rozehrané soutěži moc nebylo, ale věřím, že budeme mít ještě hodně příležitostí, abychom si Newcastle i okolí mohli zmapovat. Je také velmi příjemné zvykat si na život v Anglii.
Vrátím se na úplný začátek vašeho anglického angažmá. Váš příchod se uskutečnil pár minut před uzavřením přestupového okna. Nebál jste se, že se neuskuteční?
Bylo to skutečně o minutách, všechno se seběhlo hrozně rychle. Věřil jsem svojí zastupující agentuře Global Sports, otec a synové Zíkové to dokázali. Patří jim můj velký dík.
Máte už nějaký signál, jestli zůstanete, nebo se vrátíte do Sparty?
Rád bych tu zůstal, ale vše se bude odvíjet i od toho, jestli zůstane kouč Benítez, protože s případnou změnou by se pohnula spousta věcí. Zatím nemám konkrétní informace, ale cítím z okolí, že o mne tady zájem mají. Věřím, že se brzy dozvím, jak to se mnou bude, a spoléhám i na rodinu Zíků, že tady zůstanu a dál budou moje kroky směřovat na stadión St. James Park. Cítím se tu opravdu skvěle.
Sledujete ještě Spartu?
Samozřejmě, pořád jsem její hráč. Jsem v kontaktu s klukama, za toho půl roku jsem si tam vytvořil přátelské vazby. Velmi dobře znám i kouče Pavla Hapala, vždyť právě pod ním jsem zažil největší úspěchy v Žilině. Držím Spartě palce, aby se dostala do pohárové Evropy. Po sezóně se určitě na Letnou podívám. Už se moc na těším.