Hlavní obsah

Gecov sbírá za Fulham starty pomalu. Anglii ale rozhodně opustit nehodlá

Čtyři starty v dresu Fulhamu má na kontě český záložník Marcel Gecov od letního přestupu z Liberce. Čtyřiadvacetiletý fotbalista válčí o místo na výsluní v Premier League. Pozici mu komplikuje skutečnost, že jeho zaměstnavatel se musí strachovat o příslušnost k anglické elitě. A tak se odchovanec Slavie musí obrnit trpělivostí a bojovat se stejnou zarputilostí, která je pro něj typická na trávníku. „Nevzdám se,“ říká v rozhovoru pro Právo.

Foto: Kacper Pempel, Reuters

Cezary Wilk z Wisly Krakov (uprostřed) se raduje z branky. Marcel Gecov (vpravo) a Brede Hangeland smutní.

Článek

Jak období od letního přestupu do Anglie hodnotíte?

Mám smíšené pocity. Jsem rád za šanci působit v klubu Premier League. John Riise, Aaron Hughes, Philippe Senderos, Damien Duff... Trénuji se skvělými hráči a i samotná příprava mě posouvá. Ale upřímně říkám, že jsem neodehrál tolik zápasů, kolik jsem chtěl. Přesto jsem pozitivní.

Řešil s vámi trenér, proč nedostáváte na hřišti příležitost, nebo s hráči příliš nekomunikuje?

V kádru je více fotbalistů, kteří nehrají, jak by si představovali. A kdyby neměli žádné informace, asi by to nedělalo dobrotu. Je velice důležité vědět, proč nehrajete. Mně trenér říkal, ať jsem trpělivý. Je pod velkým tlakem a potřebuje výsledky. Neviděl mě v těžkých zápasech, což je nevýhoda. Neví, co ode mě může čekat. Navíc mi ublížilo, že jsme vypadli z Evropské ligy i Carling Cupu, kde jsem dostával prostor. Jsme ve hře ještě v FA Cupu, jenže pro klub má stejný význam jako liga, kde jsme v tabulce čtrnáctí, tudíž trenér sází na osvědčené typy.

Zápasy Marcela Gecova v Anglii
21. září 2011 Chelsea – Fulham 0:0, na pen. 4:3 do 90. min.
20. října 2011 Wisla Krakov – Fulham 1:0 do 74. min.
5. prosince 2011 Fulham – Liverpool 1:0 od 90. min.
14. prosince 2011 Fulham – Odense 2:2 celý zápas

Přemýšlel jste nad možností Fulham kupříkladu v rámci hostování opustit, jen abyste opět začal pravidelně nastupovat?

Nechci utíkat. Nejsem v klubu tak dlouho, abych mohl tvrdit, že jsem nespokojený. Budu se rvát o místo. Chtěl jsem vždy hrát v Anglii. Snil jsem o zdejší soutěži. Nevzdám se. Nechci si jednou vyčítat promarněnou šanci. Už jsem v kariéře zažil situaci, kdy moje pozice byla hodně svízelná. A vše se otočilo. Proto zůstanu. Jednou bych také mohl řešit, zda jsem udělal pro úspěch ve Fulhamu všechno. To nehodlám dopustit.

Který z vašich dosavadních čtyř startů v dresu Fulhamu se vám nejvíce vryl do paměti?

Všechny byly trochu smolné. Při mém vytouženém debutu na Chelsea v Carling Cupu jsme nebyli horší, ale vypadli na penalty. V Krakově jsme prohráli, přesto jsme měli postup v Evropské lize ve vlastní moci a přišli doma o něj s Odense gólem v nastavení. A debut v Premier League s Liverpoolem po střídání v poslední minutě snad ani nejde počítat...

V Česku se hráči běžně stýkají i mimo týmové povinnosti. Jaké zvyklosti panují ve Fulhamu?

Na kafe společně jako třeba v Liberci nechodíme. Když skončí trénink, každý si jde svojí cestou. Já mám dobré vztahy s Aaronem Hughesem, s nímž občas vyrazíme na večeři. A také se vídám se Zdeňkem Grygerou, který čeká na operaci křížového vazu.

Dokázal jste si už zvyknout na odlišnosti běžného života v Anglii?

Jasně. I když přiznávám, že na přechodu ještě pořád přemýšlím, na kterou stranu se mám vlastně rozhlédnout. Ale v zásadě je všechno stejné jako v Liberci. Jen je Londýn trošku větší (směje se)... Na řízení jsem si zvyknul po pár dnech. I když je pravda, že jsem také několikrát sednul ke spolujezdci místo za volant. Teď už ale nemám problém.

Vyrazíte klidně i do centra města?

Upřímně říkám, že jsem tam byl jen párkrát. Bydlení máme s přítelkyní kousek od tréninkového centra. Nechtěl jsem se prodírat zácpami, které v Londýně jsou. Protože moc nehraju, hodně si v tréninku přidávám. Domů většinou dorazím kolem třetí hodiny odpoledne, takže pak spíše odpočívám a na výlety po městě nemám sílu. Určitě s partnerkou nevyrážím k Big Benu na otočku na kafe.

Související témata: