Byl jsem v šoku! Ukrajinec Zinčenko viděl následky ruských útoků. Je připraven bojovat

Od začátku válečného konfliktu uplynul už bezmála rok a půl, střet mezi ukrajinskými a ruskými silami stále neutichá. Zinčenko si vybavuje začátky, které přišly v únoru 2022. „Moje žena mě najednou vzbudila a řekla: začalo to. Odpověděl jsem jí: co začalo, co se stalo? Plakala a ukázala mi fotky," dojímá se ukrajinský reprezentant v rozhovoru s uznávaným novinářem Piersem Morganem.

Zinčenko ví, že situace v jeho rodné zemi je zoufalá, neustále proto hledá možnosti, jak Ukrajině pomoci. Pravidelně posílá finanční prostředky na opravu ostřelovaných budov, nyní iniciuje charitativní fotbalový zápas na podporu Ukrajiny, který se uskuteční 5. srpna v Londýně. Cílem je získat finanční prostředky na obnovu Mychajlo-Kocjubynského lycea v Černihivské oblasti, které bylo zničeno okupanty v březnu 2022.

„Chci se podívat dětem do očí a říct, že jsem pro ně udělal to nejlepší," přeje si. „Až vyrostou, budou se mě ptát: Tati, co jsi dělal, když byla v naší zemi válka? Jak moc jsi pomáhal?" pokračuje otec dcery Evy, který se začátkem června vůbec poprvé od vypuknutí konfliktu vrátil na Ukrajinu. „Je to úplně jiný příběh, když vidíte všechny ty zničené budovy. Bylo to děsivé." vzpomíná.

„Představte si, že se snažíte spát celou noc se svými dětmi a pak se najednou ozve siréna. Musíte se probudit a jít se schovat do podzemního bunkru, jinak riskujete, že někoho z vás zabijí. Nikdy totiž nevíte, kam může bomba nebo raketa spadnout," vysvětluje. „Před několika dny Rusko zničilo přehradu. Některé lidé nemají možnost opustit své domovy, protože voda je už tak vysoko," pokračuje.

Dostávají se k němu různé příběhy, ze kterých člověku naskakuje husí kůže. „Slyšel jsem o ženě, která držela dvě malá miminka. Byla s nimi na střeše a snažila se z posledních sil přežít. Povedlo se jí to, ale dětem ne," dojímá se nad osudem některých ukrajinských obyvatel. „Mluvil jsem i s dětmi, které viděly ruskou armádu ve svých domech. Byl jsem z toho v šoku."

A i když po vypuknutí ruské vojenské invaze tisíce Ukrajinců uprchly různě po světě, zároveň jsou byli tací, co svou vlast doteď neopustili. „Mám o ně velký strach. Ale taková je mentalita lidí, kteří zemi nechtěli opustit, i když mohli. Je to jejich vlast. Já bych si také po své fotbalové kariéře byl jistý tím, že bych žil na Ukrajině. Na milion procent," přesvědčuje.

Obránce londýnského klubu navíc prohlásil, že je připraven bojovat za svou zem v první linii. Podobně jako to v minulosti udělali další sportovní hvězdy boxeři Vladimir Kličko, Oleksandr Usyk či Vasyl Lomačenko. „Přijde čas, kdy tam budeme všichni. Bude to něco jako poslední volání. Půjdeme tam všichni. Člověk totiž nikdy neví, co se stane. Možná je to naposledy, co spolu mluvíme," připouští.

Zinčenko byl připraven bojovat ihned po vypuknutí invaze v únoru 2022, tehdy ho ale zkrátka držela rodina. „Budu upřímný, nebýt mé dcery a rodiny, byl bych tam. Jsem tak hrdý na to, že jsem Ukrajinec a budu do konce života," říká s přesvědčením pro BBC.