Článek
„Nepřekvapuje mě to. Už při zavedení byly názory na VAR protichůdné,“ říká pro Sport.cz Roman Hrubeš, jenž je považován za průkopníka videa v tuzemském fotbalu. „Při vzniku byli zastánci, u nichž ale po nějaké době přijde vystřízlivění, což je podle mě jako u každé inovace přirozený jev. Podle mě je ale dál ku prospěchu.“
Průtahy. Bezprostřední emoce v trapu. Ubývající, ale stále nemizící rozpory. Narušení vztahu mezi fanoušky a hrou.
To jsou nejčastější argumenty odpůrců videa ve fotbale. Před pár týdny se rozšířila zpráva, jak Švédsko jako jediná fotbalová země ve vyspělé Evropě dál úspěšně vzdoruje videu.
„Švédové a Skandinávci obecně neradi mění zažité zvyky, které fungují,“ líčil pro Sport.cz Pavel Zavadil, jenž sedm let odkopal ve Švédsku. „V zemi je také velmi vysoká důvěra v rozhodčí.“
Seveřani nevidí za každou chybou levotu. Jejich mentalita akceptuje, že absence videa sice zvyšuje riziko omylů, ale nekazí plynulost hry.
Konzervativnější pojetí kopané by se mohlo klidně vrátit i na Britské ostrovy. Na návrh Wolverhamptonu se bude jednat 6. června na pravidelném ročním zasedání klubu Premier League, přičemž VAR by skončil v případě, pokud pro jeho odstranění hlasovalo alespoň 14 z 20 zástupců klubů.
Vedení soutěže je proti stejně jako tamní rozhodcovské sdružení. Je otázka, zda se přelomové rozhodnutí prosadí. „Nemám rád VAR, bere požitek z fotbalu,“ nechal se slyšet například bývalý slavný útočník Wayne Rooney.
Jeho krajané by hlasováním mohli vytvořit precedens pro další evropské soutěže.
„Nemyslím, že se to otočí. Fotbal by se vrátil o 10 až 15 let zpátky,“ uvažuje Hrubeš. „S odstupem času je problém nejednotný pohled na posuzování situací. Existují manuály a jednotlivé asociace pořádají školení a videokurzy, ale sedět u monitoru není jednoduchá disciplína. Člověk je vystavený určitému psychickému tlaku a každý nedokáže v inkriminovaném momentu vyřešit a zasadit zákrok do kontextu a výkladu pravidel.“
Zjednodušeně? Zápas stále spolurozhoduje člověk. Jen neběhá s píšťalkou, ale sedí u kompjůtru.
Hrubeš je bývalý ligový sudí, který se později stal garantem projektu videorozhodčích v českém fotbale. Domácí soutěž byla jednou z prvních v Evropě, do níž se nainstaloval VAR. Hrubeše ale odvolal tehdejší šéf rozhodčích Josef Chovanec v roce 2018, což byla doba, kdy fotbalové zákulisí ovlivňoval souzený černokněžník Roman Berbr.
Libor Kovařík o (ne)fungování VAR. Příspěvek z pořadu PřímákVideo: Sport.cz
Hrubeš už do fotbalového dění nezasahuje. Jen zpovzdálí sleduje, jak užívání VAR vyvolává diskuse a způsobuje průtahy. „Fotbal není natolik dynamický sport, aby vadilo zpoždění dvou minut,“ namítne český otec VAR. „Nevidím rozdíl, když se hráč v poslední čtvrthodince nechá třikrát ošetřovat. Když se zkoumají tři penaltové zákroky, zabere to tři minutky.“
Pořád se pohybujeme v ideálním světě. Ověřování mnohdy zabere víc času, hra ztrácí spád. Například ve středeční ligové nadstavbě Slavie s Plzní technická závada způsobila, že přerušení kvůli možné plzeňské penaltě trvalo bezmála sedm minut.
„Pro transparentnost je VAR v našich končinách velký přínos,“ tvrdí Hrubeš. „Všechno má svůj vývoj. U nás při začátcích bylo těžké někoho před monitor dostat. Bylo dost rozhodčích, kteří se ho báli jako čert kříže. Je to stejné jako s doktory, každý z nich nemůže dělat zubaře. Jde o to mít jednoznačný výklad, zjednodušit manuál a pracovat s rozhodčími, kteří musí být technický zdatní i mentálně vyzrálí. Už ale záleží na komisích rozhodčích v jednotlivých ligách.“
V té nejobdivovanější a nejbohatší se bude o budoucnosti videorozhodčích jednat. Brzy bude jasno, zda se diváci v Premier League dostanou do varu i bez VAR.
