Představení skupiny B: Reparát Anglie, odvážný lídr USA, poslední party pro Balea a problematický Írán

Marcus Rashford a Bukayo Saka. Patří mezi největší talenty světového fotbalu a nominaci Angličanů na nadcházející mistrovství světa si bez nich lze těžko představit. Do Kataru však míří jen rok a půl poté, co se po finále EURO hraném v domácím Wembley stali terčem nenávisti z řad vlastních fanoušků. Ještě s parťákem Jadonem Sanchem, který však letenku na MS nakonec nedostal.

„Důrazně odmítáme jakékoliv formy diskriminace a je šokováni rasismem, který je směřován vůči některým anglickým hráčům. Nestojíme o podporu kohokoliv, kdo se prezentuje takovým chováním," psala červenci 2021 v oficiálním prohlášení Anglická fotbalová asociace.

Důvod byl jasný. Albion útočil na historicky první titul mistrů Evropy. Lepší příležitost mít nemohl. Finále turnaje jinak rozesetého po celém kontinentu se hrálo v Londýně na ikonickém stadionu Wembley. Tlak sílil, utkání dospělo k penaltovému rozstřelu. V nich po trefách Harryho Kanea a Harryho Maguirea selhali postupně Rashford, Sancho i Saka s trofej padla do rukou Italům.

„Vrať se do Nigérie. Dej si banán. Vypadni z mojí země," četli tři mladíci tmavé barvy pleti na sociálních sítích. Výjimkou nebyly ani smajlíky opic nebo prasat. „Hráči tohoto týmu Anglie si zaslouží být velebeni jako hrdinové, ne být rasisticky uráženi," vzkázal části fanoušků tehdejší premiér Boris Johnson.

Uplynulo šestnáct měsíců a tým trenéra Garetha Southgatea, prezentující se dlouhodobě jako stmelující faktor společnosti s mnoha fotbalisty původem mimo Anglii, vyráží na další štaci. V útoku má Albion opravdu z čeho vybírat, kromě Saky a Rashforda povolal kouč Kanea, Masona Mounta, Raheema Sterlinga či Phila Fodena. A také Calluma Wilsona, i když experti očekávali, že jeho místo zaujme spíše útočník Brentfordu a třetí nejlepší střelec aktuálního ročníku Premier League Ivan Toney.

Los navíc Anglii opět přál, je jednoznačným favoritem na vítězství ve skupině. „Američané mají několik opravdu dobrých hráčů, víme, čeho umí být jako tým schopni. Zápas s Walesem bude logicky velmi pikantní," říká Southgate.

Zatímco v ofenzivě má příjemné starosti, složení obrany mu přidělává vrásky na čele. Opory Chelsea Reece James a Ben Chilwell nejsou k dispozici kvůli zranění, otazník je kolem zdraví Kylea Walkera z Manchesteru City a stoper Harry Maguire vypadl ze základu Manchesteru United.

Není ale pochyb, že od Anglie se čeká útok na nejvyšší příčky. Vždyť země s nejslavnější ligou světa získala titul jen v roce 1966.

Na Arabském poloostrově už letos v únoru triumfoval s Chelsea na MS klubů a teď chce Christian Pulisic uspět i s USA na šampionátu v Kataru. „Pojedeme tam s tím, že chceme celé mistrovství vyhrát," říká sebevědomě 24letý ofenzivní záložník. Právě na klasickou desítku s přezdívkou Kapitán Amerika budou USA vracející se na šampionát po osmi letech hodně spoléhat.

„Spojené státy mají dobrou generaci, ale on je jejich klíčovým hráčem," říká lídr Liberce Theo Gebre Selassie, který fotbalové schopnosti Pulisice dobře poznal v německé bundeslize, kde Američan před přestupem do Anglie tři sezony hrál za Dortmund.

„Má nízké těžiště a ze svého pohybu hodně těží. Těžko se brání. Myslím, že v posledních letech udělal i velký pokrok v zakončení. Dřív rozhodně každou šanci neproměnil, teď si dokáže najít pozici kolem vápna a má dobré zakončení ze střední vzdálenosti. I v šestnáctce je nebezpečný," chválí ho bývalý český reprezentant.

„Když hrál proti mně, hlavně šlo o to, aby se mi nedostal za záda. Situace jeden na jednoho jsou proti němu složité," doplňuje Gebre Selassie, podle něhož USA mají sílu, aby ze skupiny B postoupily dál.

„Otázkou je, v jaké formě je mistrovství potká. Poslední roky však ze všech stran slýchám, jak šel fotbal v Americe velmi nahoru. Hodně peněz investují do fotbalových akademií, aby se s hráči dobře pracovalo a teď už asi pomalu sklízí ovoce," poznamenává Gebre Selassie. Ostatně tým kouče Gregga Berhaltera bude na šampionátu patřit k těm vůbec nejmladším.

Cristiano Ronaldo, Lionel Messi, Luka Modrič, Manuel Neuer, Thomas Müller, Luis Suárez, Eden Hazard, Sergio Busquets, Thiago Silva... Dlouhý je seznam fotbalových superstar, pro něž je turnaj v Kataru rozlučkovou party na scéně mistrovství světa. Po jejich boku se pochopitelně vyjímá také Gareth Bale, třiatřicetiletý kapitán Walesu.

Malá ostrovní země se v minulosti pyšnila hráči, jakými byli Ryan Giggs, Ian Rush, Mark Hughes, John Toshack či Craig Bellamy. Pětinásobnému vítězi Ligy mistrů s Realem Madrid však nikdo z nich nemůže konkurovat úspěchy, mezistátními zápasy (110) ani góly v nich (40). Klidně by se mohla nazývat Bales, a všichni by věděli proč.

Wales je na MS poprvé od roku 1958. V roce 2016 ho mimořádný kapitán vedl poprvé v historii na EURO, a hned tým došel do semifinále. Velšané nechyběli ani na dalším ME, v kvalifikaci MS pak ve skupině narazili na českou reprezentaci. Doma vyhráli 1:0, Bale nahrál na jediný gól a úderem loktem do obličeje vyřadil ze hry obránce Ondřeje Kúdelu. K odvetě do Prahy (2:2) nepřijel, svou velikost pak znovu prokázal v baráži. Byl u všech tří vstřelených gólů - dva dal sám a na jeden nahrál.

„Je to největší výhra v historii velšského fotbalu. Splnili jsme si sen a nedokážu ani popsat, jak jsem šťastný. Neuvěřitelný úspěch, pro tohle jsme celou kariéru makali. Je to poslední dílek do skládačky," jásal Gareth Bale po vyřazení Ukrajiny.

V roce 2013 přestoupil z Tottenhamu do Realu Madrid za tehdy rekordních 100 milionů eur (2,4 miliardy korun). Letos v létě mu smlouva s Bílým baletem skončila, přesunul se tedy na důchod do Los Angeles FC. Spoustu zápasů tam znovu promarodil, zrovna o víkendu však zase ukázal svou velikost. Ve finále proti Philadelphii nastoupil vůbec poprvé v play off. Na hřiště přišel až v první části prodloužení, a ačkoliv jeho tým dohrával o deseti, v čase 120.+8 hlavou vyrovnal na 3:3. „To je prostě Gareth. Dělá to tak i v tréninku," poukázal trenér Steve Cherundolo. Los Angeles pak rozhodlo na penalty, takže Bale dorazí na šampionát jako čerstvý americký šampion.

Zkušenosti z MLS se mohou křídelníkovi hodit hned v prvním utkání proti USA. Draci ve skupině s Anglií a Íránem reálně pomýšlejí na postup. Případné úspěchy mohou fanoušci zapíjet originálním pivem jejich kapitána Bale Ale.

Za půl roku mu bude sedmdesát, ale trénování ho pořád baví. Když se Carlos Queiroz v polovině září vrátil do milovaného Íránu, vyznal se: „Je to jako kdyby vás rodina zavolala domů." Prošedivělý Portugalec se s íránským týmem už potřetí chystá na mistrovství světa, jenže tohle bude jiný šampionát než ty v letech 2014 a 2018. Kulisy jsou tentokrát pohnuté.

Šestá největší asijská země má úplně jiné starosti než fotbal. Queiroz vystřídal nečekaně odvolaného chorvatského experta Dragana Skočiče jen devět dnů před smrtí Mahsy Amíníové. Ta zemřela v policejní vazbě poté, co ji zatkli kvůli špatně nasazenému hidžábu. Zbytek asi znáte: demonstrace, zatýkání, další mrtví a nejistota v celé zemi.

Írán na mistrovství světa pokaždé skončil už ve skupině, ale po povedené rozhodující fázi kvalifikace snil, že na šestý pokus ochutná aspoň osmifinále. Má zajímavý tým kolem ofenzivního univerzála Alírezy Džahánbachše z Feyenoordu Rotterdam, jenže i on je teď v myšlenkách všude možně, jen ne na svátečním turnaji v Kataru.

Džahánbachš na sociálních sítích bojuje za práva íránských žen. A není sám. Ozval se i třeba útočník Sardár Azmún, parťák Patrika Schicka a Adama Hložka v Leverkusenu: „Hanba všem za to, jak bezstarostně vraždí."

Fotbalová planeta má s Íránem problém i kvůli podpoře ruského agresora ve válce na Ukrajině, kde létají íránské drony. Objevovaly se výzvy k vyloučení Íránu z FIFA i mistrovství světa. Navzdory dusné atmosféře přišla těsná výhra 1:0 v testovacím zápase s Nikaraguou. Takhle žhavou misi trenérský doyen Queiroz nezažil ani jako asistent legendárního Alexe Fergusona ve slavném Manchesteru United.