Theo byl smutný, mrzí nás to všechny, lituje Červ. Proč se mu metr sudího zamlouval?

Už vyřazení ve čtvrtfinále přebolelo?

Mrzí mě a bolí furt. Sto dvacet minut jsme dřeli a věřili, že to zvládneme a pak to ukopnu v penaltě... Ale to je život. V neděli hrajeme důležitý zápas s Bohemkou. Ještě dneska to bolí, ale myslím, že v pátek si už zápas shrneme na videu, řekneme si, co bylo dobré a špatné a už se budeme soustředit na Bohemku.

Stále jste na začátku kariéry, zahrával jste někdy důležitější penaltu?

Jo, za Pardubice minulý rok v Teplicích, když jsme hráli veledůležitý zápas o záchranu. A rok předtím v Jihlavě také o záchranu. Takže nějaké penalty jsem za sebou už měl a tím pádem jsem si i věřil. Říkal jsem si, že je to jednodušší, když hrajete o něco hezkého než o sestup. Ale asi mě to nějak chytlo...

Co se stalo?

Je to škoda, hřiště bylo rozbité, ale na to se nechci vymlouvat. Prostě jsem to měl dát v klidu plackou, ale ulítlo mi to nártem.

Koukal jste se pak na záznam?

Jednou jsem kouknul, ale pak jsem si řekl, že se nebudu dál trápit a piplat v tom. Kopnul jsem to takhle, mrzí mě to za tým, za všechny lidi v Liberci, protože jsme to mohli dotáhnout do zdárného konce po sto dvaceti minutách, ale stalo se tohle.

Navíc po půlhodině jste přišli o kapitána Thea Gebre Selassie. Jak moc vám na hřišti chyběl?

Chyběl hodně a chybět nám hodně bude. Je to hrozná škoda. Mrzí nás to všechny, že ho to takto potkalo poté, co byl nemocný a po třiceti minutách si zlomil nohu. Je to velká škoda a veliké oslabení. Na hřišti byl hrozně znát, jeho komunikace, zkušenosti.

Kdy jste se dozvěděli, že má zlomenou nohu?

Po zápase za námi ještě přijel z nemocnice do kabiny. Byl smutný, což jsme po zápase byli všichni. A když jsme zjistili, že má zlomenou nohu, byla to alespoň pro mě taková poslední tečka...

Místo něj jste si vzal kapitánskou pásku.

Ptal jsem se totiž Kuldy (Petr Ulihrach, kustod), komu ji mám dát. Na hřišti jsem si ji ani nenavlíkl, měl jsme ji u zápěstí. A jak se pak hrálo dál a dál a nevěděl jsem, komu ji mám dát, nechal jsem si ji. Ani jsme to nějak neřešili. Až jak na hřiště přišel Rambo (Rabušic), tak jsem mu ji dal.

Jak se vám zamlouval hodně benevolentní metr rozhodčích?

Já bych takový i bral. Kdybychom věděli, že takhle bude pískat každý rozhodčí, tak proč ne? Jenže oni to jednou odpískají, přijde jiný rozhodčí a ten stejný zákrok zase nechá, jiný dá naopak žlutou kartu. Když koukám na záznamy ze druhé nebo třetí anglické ligy, tak je tam metr někdy ještě benevolentnější, takže si myslím, že to bylo ještě docela v pohodě. Ale vyhrocený to bylo od začátku, což bylo způsobený i hřištěm, který není úplně optimální, míč skáče a je tam hodně soubojů. Bylo to vyhrocený, ale myslím, že tam nebyl žádný úplně zákeřný zákrok. Až na jeden.

Myslíte faul Varfolomejova na Daňka v prodloužení?

Asi byl za červenou, ale když jsme na to pak koukali na zpomaleném záběru, tak naštěstí Dáňa ještě nedošlápl, takže ho trefil ve vzduchu. Vypadalo to ale strašně blbě. On sám to ví, říkal, že teď by to už udělal jinak, že to od něj byla blbost. Byl přehecovaný, je mladý a jsou to pro něj velký zkušenosti.

A jak zpětně hodnotíte Krejčího zákrok na vás loktem ve 13. minutě?

Všichni víme, že on si na hřišti dovolí směrem k rozhodčímu hodně. Ohnal se po mně, ale taky jsem si ho předtím odstrčil rukou. Já bych se k tomu nevracel. Byl to trochu přehnanější souboj ve vápně, ale jelo se dál. Těch soubojů bylo mraky. Spíš mi nepřišlo v pohodě se takhle ohnat úplně mimo souboj o balon. Ale co vím, rozhodčí se k tomuto souboji ani nevraceli, zkoumali nějakou potenciální ruku ve vápně, která nebyla. Úplně mě netrefil, kdyby jo, tak by se k tomu rozhodčí asi vrátit museli. Po zápase jsme si plácli a v pohodě.