Článek
Po 16 letech jste zajistil Slavii domácí pohár, jak se vám to poslouchá?
Každá týmová trofej přinese krásný zážitek, na který člověk dlouho nezapomene. U mě to trvalo déle než šestnáct let.
Nebylo vám bývalých spoluhráčů líto?
Přiznávám, že se to ve mně trochu pralo. Bavili jsme se spíš před zápasem, na konci kluci prožívali velké zklamání. Finálové prohry bolí. Umím se vcítit, co prožívají. Budu jim držet palce, aby zvládli třetí místo v lize. Hrají dobře, za tuto sezónu by si Evropskou ligu zasloužili. Kluky všechny znám, ale takový je fotbal. Teď jsem ve Slavii, dělám maximum, abychom byli úspěšní. Do cesty se nám postavil Jablonec, dělal jsem, co jsem uměl, abychom vyhráli.
Dělal jste to výborně, vstřelil jste dvě branky. Čekal jste při první trefě, že k vám míč projde?
Neskromně říkám, že jsem to čekal. Povedl se mi první dotyk, který byl rozhodující. Při druhém gólu byla výborně zahraná strandardka, bylo na mě, abych se dokázal prosadit.
Cítíte se jako hrdina?
Jsem rád, že se mi góly povedly dát. Ale šlo o góly, které jsem dal do prázdné brány. Takže velké díky celém týmu.
