Článek
Fotbalové začátky Pavla Nedvěda jsou spojeny s fotbalovými kluby v Chebu, kde se 30. srpna 1972 narodil a Skalné, kde vyrůstal a v pěti letech začal hrát za místní Tatran. Ve čtrnácti letech se dostal do Škody Plzeň, kde strávil pět let pod vedením trenéra Žaloudka, jenž měl na mladého Pavla zásadní vliv jak ve fotbalovém, tak osobním rozvoji.
Cesta přes Duklu a Spartu do Říma
K seniorskému fotbalu přičichl na hostování v Dukle Praha, za kterou hrál v rámci povinné vojenské služby. Po návratu z vojny přestoupil do Sparty Praha, kde odehrál 97 zápasů, třikrát vyhrál domácí ligu a jednou ligový pohár. Po jeho výkonech na Euru 1996, kde skončil český tým ve finále, mělo služby pracovitého záložníka zájem mnoho týmů. Čtyřiadvacetiletý Nedvěd nakonec přestoupil do Lazia Řím, a to i přes původní ústní dohodu s nizozemským PSV.
Začátky v Laziu nebyly pro Nedvěda úplně jednoduché, jednalo se o první zahraniční angažmá a kromě jazyka musel bojovat i s větší konkurencí v týmu. Velkou oporou týmu se stal ve své druhé sezoně, kdy Lazio vyhrálo Italský pohár a dostalo se do finále Poháru UEFA. V dresu římského klubu Nedvěd dosáhl na titul v Sérii A (sezona 1999/20), dvakrát vyhrál Italský pohár a Superpohár. Ve finále posledního ročníku Poháru vítězů pohárů v roce 1999 proti Mallorce dal Nedvěd vítězný gól, což byla také poslední branka v historii soutěže.
V roce 2001 podepsal v Římě spokojený Nedvěd s Laziem novou smlouvu, kvůli finančním problémům italského týmu se však prezident klubu rozhodl největší hvězdy prodat. To se samozřejmě týkalo také Pavla Nedvěda, který za 45 milionů euro přestoupil do slavného Juventusu Turín.
Syn Juventusu a Zlatý míč
Italský velkoklub přivedl Nedvěda se skoro nemožným úkolem - nahradit Zinedina Zidana, který přestoupil do Realu Madrid. Fotbalista přezdívaný „Český kanón“ nebo „Duracell“ se výzvy nezalekl a hned v prvních dvou sezonách dokázal, že patří mezi nejlepší hráče světa. Juventus dvakrát dovedl k titulu v Serii A i italském Superpoháru.
Hořkosladký pro něj byl postup „Staré dámy“ do finále Ligy mistrů 2003, na kterém měl lví podíl. V semifinále soutěže byl při postupu přes Real Madrid klíčovým hráčem, bohužel však v závěru zápasu zbytečně fauloval a dostal žlutou kartu, která znamenala stopku pro finálový zápas. Nedvěd se tak prvním Čechem ve finále nejprestižnější klubové soutěže na světě nestal, prohru svého týmu sledoval v šatně.
Rok 2003 Nedvěd zakončil opravdu stylově - jako nejlepší fotbalista Evropy (a prakticky celého světa). Časopis France Football mu udělil Zlatý míč, a rodák z Chebu se tak po Josefu Masopustovi stal teprve druhým českým fotbalistou, který prestižní ocenění získal.
Následující dvě sezony sice Juventus znovu vyhrál ligu, tituly mu však byly kvůli sázkařskému skandálu odebrány a byl dokonce přeřazen do druhé ligy. Pavel Nedvěd v týmu zůstal a pomohl vrátit se mezi elitu, o dva roky později pak ohlásil odchod do důchodu. Poslední zápas v bílo-černém dresu odehrál 10. března 2009 v Lize mistrů proti Chelsea.
Reprezentace
Pavel Nedvěd poprvé nastoupil za seniorský „nároďák“ v červenci 1994 proti Irsku. V českém dresu poté nastoupil na čtyřech velkých turnajích. Na již zmíněném Euru 1996 v Anglii si zahrál finále, kdy Česko prohrálo s favorizovaným Německem ve finále. O čtyři roky později český tým po porážce s Nizozemskem a Francií nepostoupil ze skupiny.
Na ME 2004 v Portugalsku byl Nedvěd kapitánem asi nejlepšího týmu v dějinách české reprezentace. Ofenzivně laděné mužstvo postoupilo do semifinále, kde však smolným gólem v prodloužení padlo s Řeckem. Nedvěd byl zvolen do nejlepšího týmu turnaje. O dva roky později si zahrál ještě na mistrovství světa v Německu, kde Češi nepostoupili ze skupiny, poté v reprezentaci oznámil definitivní konec. V českém dresu odehrál 91 utkání a vstřelil 18 branek.
Kariérní statistiky Pavla Nedvěda | |||
---|---|---|---|
Klub | Roky | Zápasy | Branky |
Dukla Praha (host.) | 1991-92 | 19 | 3 |
Sparta Praha | 1992-96 | 116 | 28 |
Lazio Řím | 1996-01 | 207 | 51 |
Juventus Turín | 2001-09 | 327 | 65 |
Reprezentace | 1994-06 | 91 | 18 |
Celkem | 1991-09 | 760 | 165 |
Pohádkový plat v Juventusu a manželství narušené milenkou
Po konci hráčské kariéry se „Méďa“ stal jedním z ředitelů Juventusu, v roce 2015 se dokonce stal viceprezidentem klubu. Jeho roční plat se pohyboval kolem 10 milionů korun.
Na přelomu roku 2021/22 se ukázalo, že v rozpočtu klubu chybí celých 254 milionů eur. Nedvěd byl spolu s ostatními členy správní rady vyšetřován, nicméně na jaře roku 2022 byli všichni zproštěni viny. Vyšetřování bylo ale znovu obnoveno. Juventus Turín oznámil definitivní konec celé správní rady, včetně někdejší fotbalové hvězdy Pavla Nedvěda.
Osobní život Pavla Nedvěda by se dal během jeho kariéry považovat za nudný. S manželkou Ivanou se vzali již v roce 1992 a mají spolu dvě děti, syna Pavla a dceru Ivanu. V roce 2019 však média přišla s novinkou, že má Pavel Nedvěd třiadvacetiletou milenku. Dlouholeté manželství se rozpadlo za dělení obrovských sum majetku. V roce 2021 pak Nedvěd začal chodit se zpěvačkou Darou Rolins.
Některé individuální úspěchy Pavla Nedvěda | |
---|---|
Zlatý míč České republiky | 1998, 2000, 2001, 2003, 2004, 2009 |
Fotbalista roku | 1998, 2000, 2003, 2004 |
Sportovec roku | 2003 |
Ballon d'Or (Zlatý míč) | 2003 |
Hráč roku Serie A | 2003 |
Cizinec roku Serie A | 2003 |
UEFA záložník roku | 2002-03 |
UEFA tým roku | 2003, 2004, 2005 |
Světový fotbalista roku magazínu World Soccer | 2003 |
Nejlepší jedenáctka historie Juventusu | 2017 |
Medaile Za zásluhy | 2015 |