Článek
Má Anorthosis kvalitu na to, aby se stal po dvanácti letech zase kyperským mistrem?
Máme kvalitní a docela široký hráčský kádr, na tréninku je nás denně přes dvacet. Konkurence ve středové řadě je velká, takže každý maká, aby si udržel místo v sestavě. Trenér Temuri Ketsbaia má kam sáhnout, v podstatě nechává obranu, ale záložníky a útočníky, tedy ofenzívu, protáčí, což je dobré. Pohybujeme se v elitní pětce tabulky, bodové rozestupy jsou minimální. Mrzí nás domácí ztráta s Apollonem, nad kterým jsme vedli, ale prohráli nakonec 1:3. To je jeden ze soupeřů v boji o titul. V kvalifikaci Evropské ligy jsme vypadli v Basileji, kde jsme nechytli začátek, a za půl hodiny prohrávali 0:3, pak už jsme stihli jen stáhnout výsledek na rozdíl jedné branky. Čtyřicet minut jsme hráli o deseti. Cílem v této sezóně je titul a boj o Ligu mistrů. Ale musíme maximálně bodovat, to znamená už v neděli porazit APOEL Nikósie.
Už jste si zvykl na kyperský fotbal, který je přeci jenom jiný, než jaký jste hrál v Česku nebo ještě na jaře v Drážďanech?
Myslím si, že už ano. Zpočátku moje výkony nebyly ideální, hledali jsme se spoluhráči způsob, jak si co nejlépe vyhovět. V kádru jsou hráči z deseti zemí, i reprezentanti. Začal jsem pod hrotem, v posledních zápasech jsem se posunul trochu níž. Hraje se tu hodně ofenzívně, což mi vyhovuje.
Není to přeci jenom krok dolů z české ligy nebo i druhé německé bundesligy?
Takhle to vůbec neberu. Kyperská liga má kvalitu, přesvědčily se o tom i české kluby, s kyperskými mají problémy. Je tu hodně fotbalových individualit, které to s míčem umějí. Co tu oproti Česku nebo Německu trochu vázne, je taktika. Hraje se hodně otevřený fotbal. Týmy, které taktiku zvládají a hrají kompaktně, mají výhodu a ty ostatní přehrávají. Patříme k těm celkům, kde se na taktiku dbá.
Překvapilo vás v kyperské lize něco, co jste jinde nepoznal?
Nemůžu říct, že vyloženě překvapilo, ale chybí tu video, které mají v kyperské lize teprve začít zkoušet. Rozhodčí to tady mají hrozně těžké. Kypřané jsou velice impulzivní, řekl bych někdy až moc. Platí to o fanoušcích i hráčích. Na každý kontakt, faul nebo sporný moment reagují hrozně emotivně. Komentují to, hádají se, rozčilují, atakují sudího. Nejvíc roztržek vzniká v šestnáctce, takže se tu kope hodně penalt. Při bránění si musíme dávat pozor.
Začátkem října jste měl na Kypru reprezentační návštěvu. Mluvil jste s bývalými spoluhráči?
Na utkání jsem byl, dostal jsem povolení. S klukama jsem mluvil přes mantinel, ale na dost velkou vzdálenost. I když byl nároďák na Kypru několik dní, kluci byli v bublině Hotel-tréninkové hřiště. Blíž jsme k sobě nemohli. Tady jsou přísná hygienická opatření. Musel jsem po tom zápase na dva testy, oba byly naštěstí negativní.
Kyperskou nejvyšší soutěž hraje včetně vás pět českých fotbalistů. Ve Famagustě za Salamis obránce Pavel Čmovš a útočník Tomáš Wágner, v Omonii Nikósie beci Jan Lecjaks a Michael Lüftner. Jste v kontaktu?
Minulou neděli jsme v derby porazili Salamis 4:1. Mluvil jsem s Pavlem, Tomáš byl zraněný. S klukama jsme v kontaktu, i s těmi z Omonie, kde hraje i slovenský reprezentant Michal Ďuriš, který ještě v minulé sezóně oblékal dres Anorthosisu, kterého také znám velmi dobře. S ním si také voláme. V téhle době se ale nevídáme, máme doporučeno moc necestovat a nestýkat se s jinými lidmi.
Na Kypru je stále hezké počasí, užíváte si ho?
Teď už docela ano. Jsem tady od léta, ale začátky pro mne byly krušné. Když jsem přijel, byla tu čtyřiceti stupňová vedra. Těžko jsem si zvykal, hlava na hřišti chtěla, ale tělo moc ne. Trpěl jsem. Kluci, kteří tu jsou z podobných zeměpisných šířek jako já mi říkali, že to měli stejné. Navíc tu je velká vlhkost. Už je to ale mnohem lepší, přes den jsou tu jenom třicítky.
Rodina už se zabydlela?
Jsme v pohodě, protože se nám už podařilo dát všechno do pořádku. Vyřešili jsme bydlení, pro syna Pepíka školu a pro Honzíka školku. Těm se tu líbí, stejně jako manželce Petře, ale i mně. Kypr je malý ostrov, takže žádné dlouhé cestování. Je tu spousta krásných míst a nádherné moře. Počasí je krásné, ale na můj vkus pořád moc velké horko. Nějaké stupně bych klidně poslal do Čech, kde se zrovna moc neohřejete (směje se).
