Článek
Můžete prozradit, jak jste se vůbec do Číny dostal?
Přes srbského agenta Nikolu Stevanoviče. Pomáhal mi něco sehnat už loni v létě. Jeho kamarád v Číně dlouho hrál a teď tu žije, tak se na přestupu podílel i on. Klub hledal středního záložníka, on na mě dal tip a ozvali se.
Dohodli jste přestup rychle?
Kontaktovali mě už v průběhu ledna. V první fázi jsem to odmítl s tím, že mám ještě nedodělanou práci v Teplicích, navíc začátkem května čekáme rodinu. Oni se pak na chvilku odmlčeli a před prvním zápasem naší ligy se ozvali znovu. S daleko lepší nabídkou, nad kterou už fakt stálo za to uvažovat, a ve finále nešla odmítnout. Poslali smlouvu a všechno bylo domluvené, než jsem tam letěl. S tím, že kontrakt vstoupí v platnost, až v Číně projdu zdravotní prohlídkou.
Je Čína skutečně tak lukrativní po finanční stránce?
Peníze jsou tady moc zajímavý. To, co dostanu, nevydělám v Čechách zdaleka nikde. Loni jsem měl třeba nabídku z belgického Lokerenu a podmínky, co mi nabízeli, byly s Čínou nesrovnatelné. Ale já sem nešel jen pro peníze. Beru to i jako novou a zajímavou životní zkušenost, získání dalších kontaktů ve fotbale a tak.
Váš klub patří v Číně mezi průměr. Jaké má třeba zázemí?
Je to nadstandard, vše na neskutečně profesionální úrovni. V tréninkovém centru máme k dispozici devět hřišť, plavecký bazén, regenerační linku, velikou posilovnu. Každý z hráčů má v centru svůj pokoj, kde se i převlíká a sprchuje. Pokud jsou dva tréninky, můžu tam zůstat a spát nebo jen odpočívat. Součástí areálu je i vlastní restaurace, kde jsou na výběr všechna možná jídla.
Vybere si tam i Evropan?
Když jsem přišel, tak se mě lidi, kteří mají na starosti jídelníček, ptali, jestli mám nějaké speciální požadavky, abych nestrádal. Ale je tu pestrý výběr z mezinárodní kuchyně, takže s jídlem vůbec není problém.
Jaký dojem na vás Čína zatím udělala?
Já se snažil získat co nejvíc informací, ještě než jsem sem odletěl. Dostal jsem se na českého konzula v Šanghaji, mluvil jsem s lidmi, kteří v Číně působili. Třeba i s trenérem Jarabinským. A musím říct, že mě tady zatím všechno příjemně překvapilo.
Bydlíte teď v začátcích v hotelu?
Tam jsem byl jen pár dní. Klub mi dal hned na výběr byt. Mám ho patnáct minut od tréninkového centra v nové uzavřené rezidenci. Zatím jsem tu sám. V květnu čekáme narození syna a až to jen trochu půjde, tak za mnou přítelkyně Hanka s malým přiletí.
Líbí se vám město Chang-čou?
Je nádherné a zájem o fotbal obrovský. Chang-čou má asi dva milióny obyvatel, je vzdálené hodinu rychlovlakem od Šanghaje. Hodně se tu staví, město má překrásné historické centrum a je tady nejstarší budhistický chrám.
Zvykl jste si v cizí zemi rychle?
Největší nezvyk je jiná mentalita a to, že je člověk daleko od domova. Zaskočily mě snad jen dopravní zácpy, ale každý hráč tu má po celý den k dispozici svého řidiče. I kvůli tomu, že kdo nemá čínský řidičák, nesmí tu řídit žádné motorové vozidlo.
Jak se dorozumíváte?
Na ulici a v obchodech je to celkem problém, protože anglicky tady z běžných lidí umí málokdo. Takže pomáhají i ruce nebo nohy...
A v klubu?
To je naprosto v pohodě. Máme tu tři tlumočníky. Trenér je Japonec, takže jeden překládá z japonštiny do čínštiny, další z čínštiny do portugalštiny pro našeho Brazilce a třetí z čínštiny do angličtiny pro mě a útočníka z Pobřeží slonoviny, který hrál minulou sezónu v norském Molde.
Jak na vás působí mužstvo?
Většina kluků je hodně šikovných s balónem, takoví hračičkové. Je nás tu celkem pět cizinců, ještě bývalý japonský reprezentant Oguro se zkušenostmi z italské ligy a Korejec Kim Dong-Jin, který hrál tři roky za Petrohrad. S těmi asi nejvíc kamarádím. Domluvíme se anglicky, jsou to dobří parťáci. Už jsme spolu párkrát byli i v restauraci.
A co japonský kouč Okada?
Je v pohodě. Dlouho trénoval japonský nároďák a dvakrát s ním hrál na mistrovství světa. V realizačním týmu máme i kondičního trenéra, který byl s reprezentací Brazílie na mistrovství světa 1994, nedávno působil v AC Milán a naposledy byl s korejskou reprezentací na olympiádě v Londýně, kde získali bronz.
Kdo má teď z čínských klubů nejvíc hvězd?
Určitě Kuang-čou, kde trénuje Ital Lippi. Ti jsou finančně úplně někde jinde než všichni ostatní, mají nejlepší kádr. Brazilec Muriqui byl vyhlášen dvakrát po sobě nejlepším hráčem ligy a Argentinec Dario Conca patří k nejlépe placeným fotbalistům na celém světě. Ligu v Číně hrají třeba i bývalé hvězdy evropského fotbalu Keita nebo Kanoute.