Hlavní obsah

Vysočina se vydala ve stopách Plzně. I tam už funguje fotbalová akademie

Jihlava

Fotbalová Vysočina už vychovala a do světa vyslala Theodora Gebre Selassieho, Matěje Vydru, Michaela Rabušice či třeba Stanislava Tecla, Jana Kopice nebo Jana Klimenta, nyní bude mít její jihlavská líheň ještě lepší možnosti. Po Plzni totiž byla otevřena regionální fotbalová akademie určená pro hráče ve věku od dvanácti do patnácti let právě v Jihlavě.

Foto: FAČR

I na Vysočině už funguje fotbalová akademie.

Článek
Fotogalerie

Slavnostní otevření proběhlo ve čtvrtek, akademie sdružující celkem 41 mladých hráčů však funguje už od září. O akademii v Jihlavě se jednalo od loňského roku, na spolupráci se dohodly kraj, město i místní prvoligový klub.

"Naše škola má dlouholetou tradici, co se týče kopané. Navázali jsme na to, co jsme již patnáct let budovali před tím," řekl František Svoboda, ředitel ZŠ Rošického, která na projektu spolupracuje.

Budíček ráno před šestou, pak den naplněný sportováním všeho druhu a studijními povinnostmi a v jednadvacet hodin večerka. Tak vypadá program akademiků, kteří využívají možnosti internátového ubytování umístěného v útrobách stadionu FC Vysočina. Ostatní mladí hráči dojíždějí do akademie ze svých domovů v Jihlavě nebo v její blízkosti. Výhodou akademie na Vysočině je v Jihlavě těsná blízkost tréninkových hřišť, školy, sportovní haly, plaveckého bazénu a také internátu.

„Kluci v akademii mají vytvořené maximální podmínky a servis pro svůj růst a teď je už jen na nich, jak svoji využijí. Je dobře, že hráči v akademii nemají pouze fotbalovou průpravu, ale celosportovní, což dnes obecně v tréninku chybí," oceňoval podmínky mladých fotbalistů internacionál Karel Poborský, který se slavnostního otevření akademie zúčastnil společně s Petrem Koubou.

„S kluky v akademii žijeme od rána do večera, takže jde o celodenní tréninkový a vzdělávací proces. Velmi důležitá je pozitivní zpětná vazba od hráčů samotných i jejich rodičů. To je pro nás největší odměna," prozrazoval šéftrenér akademie Vysočina Jan Kameník.

"Když jsem chodil do školy, v sedmé třídě už jsem byl ve sportovní škole. Dojížděl jsem z Třeboně, ale nebylo k tomu jídlo, internát, vychovatelky. My prostě vyrostli mezi baráky, s míčem u nohy, v zimě na ledě s hokejkou," vzpomínal Poborský na dětská léta.

O zavedení krajských a národních akademií se začalo hlasitěji hovořit od nástupu trenéra Pavla Vrby k reprezentaci, který nachystal model pro výchov fotbalové mládeže. Výkonný výbor FAČR poté rozhodl, že si kraje mohou dobrovolně zakládat krajské akademie, pokud o to budou stát.

Vedle Plzně a Jihlavy o akademii usiloval také Jihomoravský kraj, kde však zatím nedošlo k dohodě mezi krajem a vedením Zbrojovky Brno. V říjnu bylo podepsáno memorandum o vzniku regionální fotbalová akademie v Jihočeském kraji.

Klubové akademie existují například i v Mladé Boleslavi, Slovácku či Příbrami, kde jde však o soukromou iniciativu majitelů klubů, která nespadá do celorepublikového koncepčního projektu podporovaného státem.

Související témata: