Článek
„Narodil jsem se v Kyjevě, kde jsem hrál za Dynamo U11. Ale když začala válka, tréninky zrušili. S mámou a sestrou jsme se museli na několik dní schovat do protileteckého krytu, protože do Kyjeva létaly rakety," říká mladík na klubovém videu.
Fotbalista s maminkou a sestrou prchali přes Moldavsko, Rumunsko a Slovensko až do Česka. „Moje máma napsala dopis do Baníku a když jsme přijeli, hned druhý den jsem šel na první trénink. Dostal jsem veškeré vybavení i kopačky," popisuje.
Z prvního tréninku v neznámém prostředí měl obavy. „Uvědomoval jsem si, že jsem za dobu, kdy jsem nemohl trénovat, asi trochu ztratil formu. Ale trenér mi řekl, že to brzy doženu. A tak to i bylo. Spoluhráči i trenéři mě přivítali velmi mile. Češi jsou velmi přátelští lidé, všude nás vítají velmi hezky," svěřuje se Ševčenko.
Baník přirovnal ke svému mateřskému klubu z hlavního města Ukrajiny. „Moc rád tady trénuju, v Baníku je to na stejně vysoké úrovni jako v Dynamu. Mám velké štěstí, že tady mohu být a moc si přeju, aby i mí přátelé z Kyjeva, kteří jsou většinou také v zahraničí, mohli tak jako já ve fotbale pokračovat," povídá mladík.
Radost z posily mají i baníkovští trenéři týmu U11. „Ze začátku byl trochu zakřiknutý, ale tomu se nelze divit. Ale už se rozkoukal, je kamarádský, se spoluhráči si rozumí, přestože je mezi nimi trochu jazyková bariéra. Je hodně útočný a rychlý," říká Jiří Lébl, asistent trenéra týmu U11 a úsměvem dodává, že se nováčkovi v baníkovském dresu zatím nechce moc bránit. "Ale to ho naučíme," dodává na adresu "Ševy", který už v Ostravě získal i trofej za druhé místo na jednom z turnajů.
„Trenér mi daroval pohár, který jsme vyhráli. Jsem si jistý, že jednoho dne s Baníkem vyhrajeme i první místo," zdůrazňuje fotbalista, jenž už stihl navštívit i zápas prvoligového Baníku. „Viděl jsem na vlastní oči Jana Laštůvku, který hrával na Ukrajině za Šachtar Doněck a Dněpr," vypráví nadšeně a neskrývá, že jej nadchli i fandové Baníku. „Až vyrostu, tak chci, aby mi tak jednou také fandili," přeje si.
