Článek
Domažlice už daly Horváthovi šanci na startu trenérské kariéry před osmi lety. Tehdy vydržel na lavičce Jiskry pár měsíců a pak se stěhoval do Plzně. „Vítám staronového, fajnového trenéra, fotbalovou legendu, kluka, kterého jsme všichni milovali jako hráče," přivítal Horvátha na tiskové konferenci prezident Jiskry Jaroslav Ticháček.
Horváth přiznal, že za osm let, co v klubu nebyl, posbíral řadu zkušeností, které hodlá nyní zúročit. „Poslední štace s Michalem Bílkem byla zatím vrcholem mé trenérské kariéry, byť to bylo v pozici asistenta. Snad jsem na tom, že jsme vyhráli ligu a pak hráli i Ligu mistrů, nějaký podíl měl," konstatoval bývalý vynikající záložník.
Rád by do mužstva napumpoval atraktivní ofenzivní styl, chce, aby Domažlice sypaly soupeřům hodně gólů. A k tomu je před ním výzva v podobě boje o postup. V uplynulé sezoně Jiskra vyhrála A skupinu ČFL, nakonec ale v baráži nestačila na Viktorii Žižkov. „Máme tu projekt Cesta za druhou ligou. Ten příběh nekončí, chceme se o druhou ligu porvat," stanovil úkoly pro Horvátha a spol. šéf klubu.
„Musím tuhle výzvu přijmout. Vždyť i na tribuně tady visí transparent Jiskra na to má," konstatoval Horváth a zavzpomínal na to, jak měl slzy v očích, když před lety klub opouštěl. „Cítil jsem se tu jako doma. Teď chci na tu práci navázat."
Šanci dostane po čase opět jako hlavní kouč. „Věk se zvyšuje, jsem už hodně šedivej," zasmál se Horváth při dotazu, zda už chtěl mít na lavičce zase hlavní slovo. „Ale poslední angažmá s Michalem Bílkem, to jsou obrovské zkušenosti. Být po boku Michala, který trénoval reprezentaci, Spartu i v cizině. To není k zahození, obohatilo mě to. Mám na to nezapomenutelné vzpomínky."
Řeč pochopitelně musela přijít i na bývalého spoluhráče z Plzně Davida Limberského, jenž za Domažlilce hraje, ale nyní je už delší čas na marodce. Horváth přiznal, že by ho dál rád viděl na hřišti. „Má chuť se vrátit a pomoci týmu. Mluvili jsme spolu opakovaně, je to legenda," tvrdil Horváth. Zatím ale není jasné, co Limberskému dovolí jeho zdraví.