Šustr je po výpovědi v Senici připravený živit se i rukama. Miliony v polštáři nemám, tvrdí kouč

Jak se špatná finanční situace projevovala?

Už od začátku sezony bylo znát, že po finanční stránce to není v Senici zdaleka komfortní. Poslední měsíce to ovšem vyvrcholilo. Vedení klubu přestalo plnit veškeré závazky, nefungovalo tam už v podstatě nic.

Společně s českým asistentem Petrem Maléřem a osmi důležitými hráči jste dali v klubu výpověď. Jiné východisko jste už neviděl?

Já jsem do poslední chvíle doufal, že zůstanu u mužstva až do konce sezony a že se s vedením domluvíme na splátkách dlužných peněz. Když se ale ukázalo, že pro druhou stranu sliby z očí do očí ani podání ruky neznamenaly vůbec nic, zlomilo se to ve mně. Řekl jsem si, že bude lepší, když odejdu. S Petrem Maléřem jsme v tom byli zajedno.

Za jak dlouhou dobu vám Senica dluží?

Výplaty a prémie za uplynulé čtyři měsíce. Plus peníze za cesťáky. Téměř každodenně jsem dojížděl z mého brněnského bydliště. Slibované bydlení jsem nikdy nedostal, a tak jsem musel neustále pendlovat sem a tam.

Jak hodláte dál postupovat?

Řešíme to přes advokátní kancelář paní Haindlové. Přes Slovenský fotbalový svaz to půjde na FIFA. Snad existuje reálná šance se k dlužným penězům ještě dostat.

I přesto, jak se k vám v Senici zachovali, vám není další osud klubu lhostejný, že?

Není. Proto jsem kontaktoval majitele a setkal se i s mládežnickými trenéry. Udělaly se určité kroky k dokončení sezony a k tomu, aby klub úplně nepadl.

Věříte, že Senica získá profesionální licenci pro příští sezonu?

Nechci říkat, zda věřím nebo nevěřím. Já bych si to hlavně hodně přál. Vždyť jde o klub, který v minulosti hrál evropské poháry. A líto by mi bylo především tamních mládežnických fotbalistů. Přeju tudíž funkcionářům, aby sehnali potřebné finanční prostředky a klub zachránili.

S jakým týmem Senica nyní nejvyšší slovenskou soutěž dohrává?

S mixem fotbalistů, kteří výpověď nepodali, a dorostenců. Na jaře jsme se ještě pod mým vedením propadli do spodní poloviny ligové tabulky. Přímý sestup již nehrozí, do druhé ligy sestoupí už jistě poslední Pohronie. Senica ovšem může ještě spadnout na předposlední barážovou příčku. Nebude snadné se tomu vyhnout. Kdyby se to nepodařilo, musela by hájit prvoligovou příslušnost proti druhému celku druhé ligy.

Existuje možnost, že byste se k senickému týmu ještě vrátil?

Na devadesát devět procent ne. To by mi museli doplatit úplně všechno, což se s největší pravděpodobností nestane.

Jak situaci nese bývalý stoper Ostravy či Brna Petr Pavlík, který se v Senici usadil?

Nerad bych hovořil za něj. Je na něm ale znát, že je obrovsky zklamaný. V Senici bydlí, má k ní vztah. Chystal se tady zakončit fotbalovou kariéru.

Litujete, že jste loni na senickou nabídku kývl a upřednostnil jste ji před pokračováním v Prostějově?

Nelituju. Byla to pro mě cenná zkušenost. A myslím, že jsem v Senici odvedl kus dobré práce. Na Slovensku jsem navíc poznal dost zajímavých lidí. Měl jsem v mužstvu hodně cizinců, práce s nimi mě taky obohatila. A pro příště už mám ponaučení, že než někam nastoupím, musím si předem zjistit, jak se klub choval k předchozím trenérům či hráčům.

Jaká je slovenská liga v porovnání s českou nejvyšší soutěží?

Naše liga je na tom určitě kvalitou o něco líp. Ale kupříkladu Slovan Bratislava, Trnava a zřejmě i Ružomberok by se mezi českou elitou rozhodně neztratily. A bylo příjemné vidět, že řada mužstev na Slovensku hraje na krásných moderních stadionech.

Jste smířený s tím, že do konce sezony už trénovat nebudete?

Je to velmi pravděpodobné. Sezona ve většině soutěží vrcholí, a asi už příliš nehrozí, že někde teď budou odvolávat kouče.

Ale chuť do trénování pořád máte, ne?

Jasně. To, co se mi přihodilo v Senici, mě rozhodně neodradilo. Uvažoval bych o každé nabídce, u níž bych měl pocit, že mě daný klub chce kvůli nějaké vizi. A samozřejmě bych ji také já musel pokládat za smysluplnou.

A co když taková nabídka ani před příští sezonou nepřijde?

Tak bych si musel hledat jiný způsob obživy. Umím pracovat i rukama. Já nemůžu mít dlouho nohy nahoře. Složenky se musí platit každý měsíc. Ceny energií rostou, a mně peníze, které mi Senica dluží, pochopitelně chybějí.

Ale existenční potíže snad nemáte?

To úplně ne. K lichváři zatím ještě nemusím. (úsměv). Avšak miliony v polštáři taky rozhodně nemám.

Přemýšlel byste i o nabídce z jiného klubu na Slovensku?

Samozřejmě. Kvůli jedné špatné zkušenosti přece šmahem nezanevřu na celý slovenský fotbal.

Navštěvujete zápasy v českých soutěžích, když teď máte víc času?

Chodím se pochopitelně leckam podívat. V sobotu jsem samozřejmě nevynechal druholigové derby v Drnovicích mezi Vyškovem a Zbrojovkou. Vždyť se Zbrojovkou jsem byl úzce spjatý, a v minulosti jsem jako hráč působil i v někdejších Drnovicích.

Co říkáte na to, že Zbrojovka už bude zřejmě ve středu, pokud zvládne domácí duel s Třincem, definitivně zpátky mezi elitou?

Mám pochopitelně velikou radost. Klub nosím v srdci. Vždyť jsem za Zbrojovku hrál a ve druhé lize ji i trénoval. Je moc dobře, že všichni Brňáci budeme moct zase chodit na zápasy nejvyšší soutěže.

Takže necítíte hořkost, že jste byl na podzim 2019 od brněnského týmu po dvou vítězstvích v řadě odvolaný?

Ne. Rozhodnutí vedení klubu jsem tenkrát respektoval. Nám se tehdy nedařilo plnit cíl vrátit Zbrojovku do první ligy. Nikdy ale nezapomenu na fantastickou atmosféru, jakou vytvořili brněnští fanoušci na plném královopolském stadionu tentýž rok na jaře při baráži s Příbramí. Od postupu do první ligy nás dělil jen malinký kousek.

Chtěl byste se do Zbrojovky v budoucnu jako hlavní kouč vrátit?

Zcela jednoznačně. Vést ji v nejvyšší soutěži je mým snem od doby, kdy jsem se dal na trenérskou dráhu