Článek
Ve slávistickém muzeu v Edenu na něho proto čekal v dnešním dopoledni nejen červenobílý dres, který mu bude připomínat pokořenou stovku ligových gólů, ale i tolik ceněný odznak Klubu ligových kanonýrů s pořadovým číslem 74.
Přesně tolik českých a slovenských fotbalistů vstoupilo do společenství elitních snajprů před čtyřiatřicetiletým Milanem Škodou.
Šéfredaktor magazínu Gól Václav Tichý a útočník Milan Škoda během uvedení do Klubu ligových kanonýrů za vstřelení sto gólů.
„Já si pamatuju jen to, že v pondělí se mi narodil syn, kterého jsme zapíjeli až do čtvrtka. V sobotu jsem dal v dresu Liberce stý ligový gól, takže jsme se zapíjením a oslavami mohli plynule pokračovat," vzpomínal současný sportovní ředitel Slavie Jan Nezmar na svou stou trefu a byl náramně zvědav, jak tu svou slavil Škoda v Turecku.
Oslava? Nikdo to netušil
„Nijak. Jednak v Rizesporu nikdo netušil, že jde o můj stý ligový gól, navíc byl hodně trapný. Dával jsem ho v Antalyasporu z penalty v deváté minutě nastavení, kdy už jsme prohrávali 0:3 a nic neznamenal. A to jsem šel na penaltu jen proto, že mě na ni trenér poslal. Takže jsem ji dal, sedl do auta a jel do hotelu. Byla to asi ta nejtrapnější oslava, jakou jsem mohl zažít," přiznával legionář z turecké Süper ligy, že si podobnou trachtaci jako Nezmar neužil.
| Mezi kanonýry nově i tři slovenští snajpři |
|---|
| Nejen Milan Škoda, ale i tři slovenští fotbalisté byli dnes symbolicky uvedeni do Klubu ligových kanonýrů. Stali se jimi Jozef Luknár se 119 brankami, Viktor Tegelhoff se 113 góly a Gejza Šimanský se 106 brankami. |
| „Komise pro historii a statistiku Fotbalové asociace ČR se rozhodla započítávat góly vstřelené v letech 1939 až 1945 v lize Slovenského štátu, které jsou analogicky počítány jako branky vstřelené ve stejném období v naší protektorátní lize," vysvětlil předseda komise Jaroslav Kolář. „Všichni tři nově přijatí hráči měli před rokem 1993 československé občanství, většinu branek vstřelili v československé lize a zbytek v lize Slovenského štátu nebo reprezentovali Československo. |
| Jozef Luknár hrál a střílel góly za Bratislavu a jednou reprezentoval Československo, Viktor Tegelhoff reprezentoval desetkrát a góly dával za Bratislavu a Ružomberok, Gejza Šimanský nastoupil v československém reprezentačním dresu v 15 utkáních a ligové góly střílel v Bratislavě, Prešově a pražském Tankistovi. |
„Ale buď rád, že sis neužil takové ústrky jako já ještě předtím, než jsem se mezi kanonýry dosal. Pepi Bican mě tehdy vzal na oslavy šedesátin Laco Pavloviče do Prešova, ale když jsem se cpal do šatny, kde se převlékal on a další jeho spoluhráči, okamžitě mě vypakoval. ,Mladej, tady si budeš moct sednout, až když těch sto gólů dáš a budeš mezi nás patřit,‘ slyšel jsem a musel se jít převléknout vedle," utěšoval ho Petr Herda vzpomínkou na fotbalové časy dávno minulé.
I Milan Škoda teď už ve společenství nejslavnějšího šutéra v historii našeho fotbalu figuruje. Bicanovi patří odznak s pořadovým číslem 1, Škodovi s číslovkou 74. Trochu symbolické, že oba byli slávisty a oblékali červenobílý dres.
Předseda představenstva Slavie Praha Jaroslav Tvrdík a útočník Milan Škoda během uvedení do klubu ligových kanonýrů za vstřelení sto gólů.
„Červená je barvou srdce, a to Milanovo tlouklo vždy pro Slavii. I v časech zlých, kdy klubu hrozil sestup a on přesto zůstal, i když měl nabídky k přestupu odjinud. A bílá zase vyjadřuje skromnost, protože on skromný byl a zůstal," vystihl Tvrdík v několika větách, proč si Slavia svého exkapitána a teď už i renomovaného střelce tak cení, a proto ho právě v Edenu vítala jako nejnovějšího člena Klubu ligových kanonýrů.
Vždyť k 17 gólům v Bohemians a 10 tureckým trefám přidal tu největší porci 77 branek právě v červenobílém dresu.
