Hlavní obsah

Striptérka je menší riziko než obránce? Trestáte fotbal, zlobí se šéf slovenského klubu

Fotbal je vášeň a taky návyková věc. Fotbalový fanoušek je také trochu schizofrenik. V běžném životě je klidný a uvážlivý člověk, na fotbale se ale dokáže vytočit už ve chvíli, kdy hráč pokazí jednoduchou přihrávku. Když jeho tým vyhraje, adrenalin vyletí k nebesům. Pokud ale váš tým prohraje, neudělá vám radost oblíbené jídlo ani vtip na adresu sousedů. Fotbalový nadšenec má zkrátka v sobě dvě osobnosti. Jednu normální a druhou fanuškovskou. Tvrdí to ve svém blogu, z nějž čerpají slovenské Hospodárské noviny, spolumajitel slovenského klubu DAC Dunajská Streda Oszkár Világi. Hodně se také zlobí na šéfy slovenského fotbalu kvůli opatřením a omezením, která v zemi panují v souvislosti s pandemií koronaviru a podle Világiho škodí fotbalu.

Foto: Jiří Tomaškovič, Právo

Brankář Dunajské Stredy Martin Jedlička v utkání s Baníkem Ostrava.

Článek

Na zápasy na Slovensku může na stadion nyní přijít pět stovek lidí, od 1. července pak tisíc diváků. Toto nařízení se nelíbí klubům a Slovenský fotbalový svaz proto požádal oficiální cestou státní orgány o zvážení těchto aktuálně přijatých rozhodnutí. Spolumajitel klubu z Dunajské Stredy pak veřejně vyjádřil svůj názor na současnou situaci.

"Nevím, pro na Slovensku trestáme futbal. Za poslední měsíce jsem hodně četl a slyšel o zahrádkářích, masérech, nebo třeba o kožených galanteriích. Jedno slovo jsem ani nikde ani nezaslechl - fotbal. Jako by se to slovo vytratilo na tři měsíce ze slovenštiny. Mohli jsme křičet, řekněte něco i o fotbalových zápasech. Ale ti, kteří rozhodují mluvili jen o veřejných akcích," zlobí se ve svém blogu spolumajitel slovenského elitního klubu.

"Ptali jsme se, co bude s fotbalisty a odpovědí bylo, že ti neexistují, protože pro ně žádná kolonka na formulářích se žádostí o kompenzace neexistovala. Tento týden jsem se dočetl dokonce o nočních klubech, kinech nebo divadlech. Ale nikde nebylo nic o fotbalových zápasech a to i přesto, že se v sobotu začíná hrát. V divadle může být sto lidí, na stadionu pro dvacet tisíc diváků pak pět stovek," kroutí hlavou.

Podnikatel se zlobí, že kromě Slovenska není v Evropě jediný stát, kde by se neřešil fotbal. "Chápu, že politici, hygienici a další členové krizového štábu třeba nenávidí fotbal, ale určitě by neměli nenávidět fotbalové fanoušky. Jsou to stejní lidé, jako ti, coprovozují kožené galanterie, kupují si zahrádkářské potřeby, nebo chodí do fitnescentra. Není možné tohle všechno odůvodnit tak, že pro návštěvníky nočního klubu je menší hrozbou tanečnice kroutící se u tyče než pro fanouška pravý obránce na hřišti," zlobí se.

"Chápu, že říct, že něco "nemůžeš" je jednodušší, než říct "už můžeš". Ale pokud někdo řekl ne a přitom už pominuly důvody, aby na tom všem trval, tak musí říct i ano. To je přece logické. Pokud je tu epidemiologická krize, tak to řekněte a napište, ale ať platí ty věci prok všechny stejně. Pokud ne, tak my chceme chodit na fotbal," uvedl ve svém blogu Oszkár Világi.

Související témata: