Článek
Kapitán fotbalového Rakówa Tomáš Petrášek.
Kapitán fotbalového Rakówa Tomáš Petrášek při oslavách mistrovského titulu s fanoušky.
Kde proběhla první fáze oslav?
V autobuse. Sledovali jsme průběžný výsledek zápasu Legie na mobilech, tlačili jsme Štětín na dálku. Když dal krátce před koncem na dva jedna, vypukla neuvěřitelná euforie. Věděli jsme, že už to dotáhnou a my díky tomu získáme titul. Pak jsme zastavili v restauraci, dali jsme fanouškům náskok, aby přijeli na stadion před námi. Přivítání od nich bylo úžasné. Slavili jsme předtím postupy, vítězství v Polském poháru. Tohle ale bylo něco extra.
Jaké byly oslavy s fanoušky?
Přišli jsme za nimi k hlavní bráně, společně jsme zpívali, skandovali. Potom jsme titul oslavili v útrobách stadionu. Dali jsme se do gala, měli jsme menší party se sponzory a s lidmi z vedení klubu. Udělali jsme si hezkou večeři. Hlavní oslavy jsou připraveny po posledním zápase. Tohle byl předkrm.
Slavili fanoušci poté i ve městě?
Jako v Neapoli určitě ne (směje se). Čenstochová je klidné město, navíc byla neděle. Ale byli jsme se v pondělí projít se synem a s partnerkou ve městě, všude nás zvali. Tohle ukazuje, že místní mají radost, váží si, co jsme s týmem dokázali. Když jsem před sedmi lety přicházel do Rakówa, byl ve třetí lize. Pochopitelně mi nenapadalo, že zažiju titul. Jsem životní optimista, ale zase ne až takový.
O čem jste tehdy snil?
Že si jednou zahraju polskou ligu. Tempo rozvoje klubu ale bylo tak dynamické, že bylo pořád o co hrát. Přede mnou byl obrovský cíl, dokázat víc a víc. Měl jsem velký hlad po úspěchu. Je za tím obrovský kus práce. Jen se udržet v týmu nebylo jednoduché. Extrémně si vážím toho, že jsem pro Raków důležitý. Svěřili mi i kapitánskou pásku. Provází mě celý život skromnost, ale je na místě si uvědomit, že jsem něco dokázal.
Jaký může být další krok vzhůru?
Postup do Ligy mistrů. Před pár lety to bylo totální sci-fi, ale teď už ne. Víme, že postoupit do Champions League lze, ukázala nám to například čtyřikrát Viktorka Plzeň. Jestli bude mít Raków štěstí na soupeře v předkolech, proč by se nemohl do Ligy mistrů dostat. Bohužel polský pohárový koeficient je nízký. Pro polské kluby je obecně složité kvalifikovat se do základních skupin evropských pohárů. Věřím však, že Raków je natolik silný, že toho schopen je.
Litujete trochu, že jste nezískali double? Před pár dny jste podlehli ve finále Legii.
S Legií jsme tuto sezonu svedli neuvěřitelný souboj. Ve finále Polského poháru ale byla silnější, šťastnější. Když jsme jí nedokázali vstřelit gól za sto dvacet minut, přestože hrála skoro celý zápas v deseti... Pohár jsme ztratili, ale v lize jsme byli bezkonkurenční, dominantní. Moc si toho vážím. Stejně tak práce celého klubu. Když jsem do Rakówa přicházel, už tenkrát mělo vedení jasný plán, jak postoupit do první ligy. A vzápětí přišly další plány - do pěti let udělat titul a pokusit se z klubu udělat evropský. Raków řídí ti správní lidé.
Včetně trenéra Marka Papszuna.
Stoprocentně. Přišel do klubu týden přede mnou, byl jsem jeho první transfer. Při děkovných řečech na oslavě titulu se o mně zmínil jak on, tak majitel Rakówa. Musel jsem si vzít pak slovo. Majitel totiž v nadsázce uvedl, že před sedmi lety vytáhli nějakého Čecha z desáté české ligy. Musel jsem ho opravit, že ze třetí (směje se). Ne, teď vážně. Uvědomil jsem si v tu chvíli, jak velkou cestu jsme ušli. S nejvyšší pravděpodobností je ale ta moje v Rakówu u konce.
Takže sedm let a dost?
Věci se můžou změnit, ale je nejvyšší čas přijmout novou výzvu. Jestliže zůstanu v Polsku, tak v klubu s nejvyššími ambicemi. S mojí budoucí ženou bychom klidně zkusili i novou zemi. Na novou výzvu jsem připraven.
