S fotbalem chtěl skončit, nový zápal našel v Torontu. Byl jsem znechucený, říká Graiciar

Proč právě v kanadské lize?

Po delší době, kdy jsem kvůli zraněním nehrál, jsem už chtěl nějakou změnu. Moc nabídek jsem ani neměl. Něco bylo ze druhé německé ligy, něco z Polska, ale nic konkrétního. Možná by se i něco lepšího našlo, už jsem nechtěl čekat. A pak napsali z Yorku přímo mně přes Instagram. (usměje se) Vždy jsem chtěl zkusit žít v severní Americe, zahrát si MLS (Major League Soccer). A když přišla tato nabídka, říkal jsem si, proč to nezkusit.

Kanadská liga je však pro nás velká neznámá.

To je pravda. Když jsem se o tom s někým bavil, tak se mě ptali, jestli jsem změnil sport a jdu hrát hokej. Třeba jsem potkal známé od rodičů a bylo vidět, že byli chvilku nejistí, zda se nespletli a jsem fotbalista, když jsem jim řekl o Kanadě. (usměje se) Samozřejmě úroveň kanadské ligy bude asi menší než u soutěží v Evropě, na druhou stranu bude asi hodně podobná MLS. A o ní se už ví a podle mě její úroveň neustále roste. Osobně si myslím, že během pěti deseti let může být na té evropské. Ale samozřejmě zatím nemám žádnou zkušenost a nemůžu soudit, jakou úroveň bude mít.

Nebál jste se toho, aby vůbec nějaká nabídka přišla?

Nebál. Furt platí, že jsem byl hráč Fiorentiny, na což kluby stále slyší. Spíš jsem přemýšlel, jestli má vůbec cenu v kariéře dál pokračovat. Byl jsem už fakt znechucený. Zvažoval jsem, že se na fotbal vykašlu a zda by nebylo lepší odejít do Ameriky studovat a hrát fotbal na univerzitě. Pak se však objevila tahle možnost, vše do sebe perfektně zapadlo.

Takže jste ve 22 letech nebyl daleko od ukončení kariéry?

Bylo to tak padesát na padesát. S tou myšlenkou jsem si pohrával.

Z čeho jste byl znechucený?

Celkově, vším možným. Nehrál jsem a moje kariéra nešla nahoru, naopak spíš dolů. Přestávalo mě bavit se furt vracet, říkat si, že vše bude dobrý. Už mě to nějakou dobu nenaplňovalo. Ani ne tak fotbal samotný, ale spíš vše okolo něho. Za poslední roky se to ve mně nahromadilo. Když se však ozval York, vlila se mi nová krev do žil. Získal jsem novou motivaci a zápal, o kterém jsem si v posledních měsících myslel, že už ho v sobě nemám.

Berete to jako další restart kariéry?

Už tomu nechci říkat restart. Jde o klišé. Říká se u každého hráče, který delší dobu nehrál. A u mě už dvakrát třikrát. Vidím to jako novou šanci, ale jako restart bych to nenazýval. Ničeho ani nelituji.

Sníte ještě o návratu do Evropy, do české ligy?

Asi ne. Ono záleží, kolik by mi bylo. Obecně ze zámoří do Evropy se moc nechodí. Nemožný to ale není. Ale když už tímto směrem hráči jdou, jsou hodně mladí. Viz Alphonso Davies, který hrál za Vancouver snad od 16. Já bych teď měl rok hrát v Yorku, a pokud by se mi to povedlo, bude mi třeba 25 a nevím, jestli by o mě kluby stály. Možné to je, ale záleží na více věcech.

Pamatujete si, kdy jste naposledy vstřelil gól?

Už je to hodně dlouho. Ještě v Liberci, což je strašný. Od té doby jsem hrál málo. Ve Spartě jsem střídal na posledních deset dvacet minut. Ale i právě proto by mohla být Kanada dobrá volba. Protože kdybych šel dejme tomu do druhé německé ligy, šlo by o další risk a mohlo by to mít stejný průběh a jednalo by se o začarovaný kruh. Kanadská liga může mít úroveň, kterou nyní potřebuji. Abych dal pár gólů, začal pravidelně hrát, zase si věřil a dostal se tam, kde jsem byl dřív. Budu v týmu asi jeden z lídrů, protože v lize jsou hodně mladí hráči. Už nemám co ztratit a jestli mám udělat nějaký řez, tohle jím být může.

Když se ohlídnete, bylo chybou odcházet z Liberce do Florencie?

Asi ano. Ale na druhou stranu, kdo by takovou nabídku nepřijmul? Je to zkušenost, i když špatná. Alespoň můžu být inspirací pro další mladý hráče, co jsou v Česku. Můj příklad jim může pomoci v rozhodování. Hodně z nich chodí do zahraničí a mnohým tam angažmá dobře nedopadne. Což je i můj případ. Ale neříkám, že toho lituji. Ve 14 letech jsem byl v Arsenalu a mermomocí jsem od té doby chtěl do zahraničí odejít. Nabídku od Fiorentiny bylo těžký odmítnout, všem se líbila. Zpětně to asi byla chyba, jenže kdo tohle mohl tušit?

Co chybělo, abyste se v Itálii prosadil?

Mohlo být vše úplně jinak, kdyby se mi povedlo pár gólů vstřelit... Třeba Patrik Schick šel a prosadil se. Není to vždy dopředu dané. Ale teď spíš myslím, že šlo o chybu. Když si vezmu, že trenér Trpišovský pak odešel z Liberce do Slavie a co s ní dokázal... Mohl jsem být třeba tam. Nic z toho jsem však nemohl vědět. Přijal jsem tu výzvu a ukázalo se, že to asi bylo příliš brzo a šlo o špatné rozhodnutí. Myslím, že mentálně jsem byl připravený, ale asi mi úplně nesedla Itálie svou kulturou a jejich přístupem k životu. Bylo mi 18 a bylo pro mě těžké mezi ně rychle zapadnout.

Udělal byste něco jinak?

Ta zkušenost je nesdělitelná. Teď si říkám, že bych do Florencie nešel, ale jen proto, že jsem si prožil špatnou zkušenost. Když by teď nějakému mladému klukovi přišla nabídka třeba z AS Řím, je to výzva a chce tam jít. Mermomocí tlačí na manažera, aby nabídku přijmul. Jen málokdo tomu dokáže odolat, protože třeba už taková příležitost přijít nikdy nemusí. Těžko soudit, jestli bych něco udělal jinak.

Volným hráčem jste od října, co jste od té doby dělal?

Fiorentina o mě nejevila zájem, já chtěl taky odejít, takže jsme to neprotahovali a v klidu jsme rozvázali smlouvu a v říjnu jsem se stal volným hráčem. Od té doby jsem se do Vánoc připravoval s Oldřichem Hlavničkou, který dříve hrál ve Slavii a teď dělá pro pana Pasku skauta. Prodělal jsem i covid a od Vánoc se připravuji individuálně. Kondičně jsem na tom nyní dobře, ale samozřejmě na hřišti s míčem je to jiné. Do začátku sezony je ovšem ještě času dost.

Kdy se připojíte k týmu?

Sezona začíná až kolem devátého dubna. Přípravu zahájíme na konci ledna. Čeká nás blok deseti dnů tréninku, pak zápas a pět dnů volna. Pak začneme znovu a pojedeme až do dubna. Měli jsme i na tři týdny letět do Španělska na soustředění do Madridu, protože klub z Ottawy vlastní Atlético Madrid. Jenže kvůli covidu to zrušili. Teď se řeší, jestli se poletí na Floridu nebo do Jižní Karolíny. Tady je totiž zima. Jen asi tři kluby mají přírodní trávu, jinak jsou tu umělky.

Kde v Torontu bydlíte?

Klub má v takovém komplexu na předměstí Toronta pronajatých asi šest bytů a v každém jsou dva nebo tři hráči. Každý má svůj pokoj. Bydlím s Dánem Obbekjaerem, který je o tři roky mladší, hrál v Odense, půl roku byl ve Spalu v Itálii v Primaveře a má i pár startů v dánské lize. A ještě se k nám přidá Kanaďan Kane, kterého draftovali z Montrealu. Jemu je 18 a prý mluví jen francouzsky. Jinak v týmu patřím už ke starším hráčům. Máme jen dva třicátníky, jinak tu jsou samí mladí kluci. Ale tak to mají všechny týmy.

Mimochodem jste v kontaktu s někým z českých hokejistů hrajících za Toronto?

Nejsem. Jen jsem se přes kamaráda domlouval s Petrem Mrázkem ohledně lístků na jejich zápasy, jestli by to bylo možný. Ale fanoušci na stadionech jsou tady teď omezení. Jinak osobně nikoho z NHL neznám.