Článek
Přitom pravidlo o trestu smrti, jak byl pokutový kop původně označován, se paradoxně nezrodilo u zeleného stolu, nepřišel s ním žádný funkcionář, nevymyslel ho rozhodčí ani hráč z pole, ale jeho autorem byl brankář. A ke všemu nikoli gólman z kolébky fotbalu, za kterou je považována Anglie, ale z tehdy malé severoirské vesnice Milford v hrabství Armagh.
William McCrum tam zdědil fabriku na zpracování lnu, ale na rozdíl od otce příliš úspěšným podnikatelem nebyl. Zkrachoval, protože jeho vášeň pro hazardní hry byla příliš velká a nákladná, takže továrnu byl nucen prodat, aby zaplatil dluhy, které nadělal v kasinech v Anglii i třeba v Monte Carlu. Jedno dědictví tento nadšený sportsman předsedající milfordskému kriketovému i fotbalovému klubu a hrajícímu ragby a šachy za nedaleký Armagh přesto zanechal.
„Mister Willie", jak se mu přezdívalo, totiž fotbalovému klubu Milford FC nejen předsedal, ale léta hájil i jeho bránu. Nejčastěji samozřejmě na domácím hřišti, které leželo hned u řeky, často bylo zaplavené vodou, a proto se měnilo v bezednou bažinu.
Pomník Williama McCruma v Milfordu připomínající, že v tomto severoirském městečku se narodil muž, který vymyslel pokutový kop.
Bránící hráči toho samozřejmě využívali k častým unfair zákrokům, kdy soupeře nejen faulovali, ale dokonce je strhávali k zemi, jen aby jim zabránili ve vstřelení gólu. Ruce, nohy, zápasnické chvaty, někde dokonce i rohovnické údery, každý prostředek byl dobrý.
V té době totiž pravidla znala pro faulující tým jedinou sankci - trestný kop. Jenže když ho rozhodčí nařídil, postavilo se do brány všech jedenáct hráčů potrestaného mužstva, takže exekutor trestného kopu byl bez šance tuto hradbu těl propálit.
McCrumovi se takový trest moc nezamlouval, a proto přišel s fotbalovým trestem smrti. I tak byla totiž jeho myšlenka na zavedení pokutového kopu zpočátku nazývána.
On sám ji formuloval následně: „Pokud kterýkoli hráč úmyslně nakopne nebo drží protihráče nebo úmyslně manipuluje s míčem do dvanácti yardů od vlastní brankové čáry, rozhodčí udělí proti provinivší se straně trestný kop, který bude odehrán z jakéhokoli bodu 12 yardů od brankové čáry za následujících podmínek: Všichni hráči, s výjimkou hráče, který kope penaltu, a brankáře, stojí za míčem a nejméně šest metrů od něj. Pokutovým kopem může být vstřelen gól."
Svůj návrh sepsal v době, kdy byl jeho Milford FC účastníkem irské fotbalové ligy, ve které nezískal ve čtrnácti zápasech ani bod a skončil poslední se skóre 10:62. V Irsku se mu kupodivu dostalo slyšení, pravidlo o pokutovém kopu tam bylo zavedeno, což ale McCrumovi nestačilo.
Nápis připomínající, že William McCrum vymyslel pokutový kop.
Přesvědčil generálního tajemníka irské fotbalové asociace Jacka Reida, aby ho v roce 1890 předložil k projednání a schválení na zasedání mezinárodního výboru pro pravidla IFAB tvořeného zástupci asociací Anglie, Skotska, Walesu a Irska, v němž za Irsko zasedal.
Reid to zkusil, jenže na nešťastníka McCruma tím přivolal nejen spoustu zloby, hněvu, nevole, ale také rozhoření a výsměchu. Angličané totiž „irské pravidlo o trestu smrti" smetli ze stolu. Brali ho jako atak proti viktoriánskému vnímání sportu, který provozují jen ryzí gentlemani, jimž jsou naprosto cizí nějaké násilnosti, faulování, unfair zákroky a další podobné hrubé excesy.
Rok trvalo, než se k návrhu vrátili a 2. června 1891 po bouřlivém jednání v hotelu Alexandra v Glasgow ho schválili a zanesli do fotbalových pravidel jako paragraf číslo třináct. I se změnami a úpravami určujícími, kde může stát brankář a kde hráči. A také s dodatkem, že pokutový kop se musí provést i poté, co řádná hrací doba už vypršela.
Přiměla je k tomu zkušenost z únorového čtvrtfinále FA Cupu mezi Notts County a Stoke City. V něm totiž nařídil rozhodčí v poslední minutě za stavu 1:0 pro domácí proti bráně Notts trestný kop pro úmyslnou hru rukou obránce Jacka Henryho na brankové čáře. Gólmana provinivšího mužstva to ovšem popudilo, sebral míč a odkopl ho daleko od hřiště. Než se podařilo balon najít a vrátit na hřiště, čas zápasu se naplnil. Rozhodčí proto utkání ukončil a trestný kop se už tudíž nezahrával.
Nohy Antonína Panenky, fotbalového básníka z Vršovic a autora slavné bělehradské penalty ve finále mistrovství Evropy v roce 1976, jsou zvěčněny na chodníku slávy v Monaku.
Pro úplnost je třeba dodat, že vůbec prvním střelcem pokutového kopu v ligovém střetnutí byl po jeho oficiálním zavedení Joseph „Billy" Heath oblékající dres Wolverhamptonu Wanderers, který 14. září 1891 ve střetnutí proti Accringtonu FC penaltu proměnil a jeho tým nakonec vyhrál 5:0.
Tehdy si ještě mohl vybrat, z kterého místa vzdáleného 12 yardů od brankové čáry chce střílet, protože pokutové území v dnešní podobě a značka pro exekuci penalty byla zavedena až při úpravě pravidel v roce 1902.
