Článek
Nebýt zranění, měl byste stoprocentní zápasové vytížení. Těší vás, jak silnou pozici jste si hned po letním přestupu do Bialystoku vybojoval?
Ano. Začátek byl super. Nejen z mojí strany, ale dařilo se celému týmu. Mrzí mě jen nulová produktivita. Už bych trefu pro klid a sebevědomí potřeboval. Přitom prostoru mám vážně dost. Já ze sestavy vypadl jen na tři zápasy. Jednou mě skolila viróza, při které jsem měl několik dnů čtyřicítky horečky. A pak jsem se špatně hnul při utkání, píchlo mi v zádech a nemohl se hnout. Nebyl jsem schopný vydržet pět minut trénovat. Byl jsem překvapený, když při léčbě nic nezabíralo. Až opakované použití injekcí krevní plazmy mi dovolilo postupně se zapojit do tréninku i zápasů.
Jagiellonia příští rok oslaví sto let existence. Promítá se to nějak do fungování týmu?
Ano. Jednoznačným cílem je vybojovat místo v první polovině tabulky a hrát v osmičlenné skupině o titul. Úkolem je vybojovat místo v pohárové Evropě. Rozestupy nejsou velké. Jenže bychom potřebovali sérii dvou tří vítězných zápasů. Z osmé příčky máme ztrátu sedmi bodů na první místo. Ne snad, že by se mluvilo o titulu, jen chci poukázat, že tým máme velice dobrý.
Překvapila vás polská liga po devíti sezonách v české nejvyšší soutěži, kdy jste oblékal dres Sparty, Olomouce, Dukly či Mladé Boleslavi?
Rozdíl je velký. Fotbal ve zdejších ligových zápasech je rychlejší, tvrdší. U nás jsou tři týmy na čele soutěže, které mají velikou kvalitu. A pak už s výjimkou regionálních derby utkání takovou kvalitu nemají. V Polsku je z hlediska agresivity i tempa hry atraktivních duelů v každém kole mnohem více. A to nemluvím o atmosféře provázející fotbal.
Polští příznivci jsou hodně temperamentní, že?
Ano. Umí udělat neuvěřitelnou atmosféru. Zápal fanoušků je naprosto neuvěřitelný. V tom je asi největší rozdíl proti Česku. Stejně jako v zázemí. S výjimkou dvou klubů jsou všude úplně nové a moderní arény, což je pro hráče fantastické. Třeba u nás v Bialystoku je fotbal číslem jedna. A město jím neskutečně žije. Přezdívka klubu je Jaga a logo je vidět naprosto všude. Jsou zde Jaga restaurace, doprava, taxislužby... Překvapil mě i přístup televize a médií. Zájem je mnohem větší než v Česku.
Město leží na hranicích s Běloruskem. Deptají vás velké přesuny?
Je fakt, že v městě ani nikde blízko není letiště a štreky k zápasům jsou obrovské. V Česku jsem nadával, když jsem musel jet z Mladé Boleslavi do Jihlavy. Tady jsem necestoval k žádnému zápasu méně než čtyři hodiny. Sedm hodin v autobuse je standard. Zpočátku jsem si říkal, že přesuny budou masakr. A skutečně jsou. Ale už jsem si zvyknul.
Jak takové množství hodin v autobuse trávíte?
Mám malou dcerku, s kterou doma trávím veškerý volný čas, takže alespoň hodiny v autobuse využiju ke sledování oblíbených seriálů či filmů. Já jsem totiž typ, který při cestách k zápasům ani z nich neusne. Víc, než dlouhé transfery mě trošku straší nadcházející zima. Místní nás děsí, abychom se připravili, že to bude kruté, tak jsem trošku napnutý. Však také klub disponuje vyhřívaným tréninkovým hřištěm a umělkou, která je kompletně zastřešená.
