Článek
Zatímco v Česku mrzne, na jihozápadě Francie je příjemných deset stupňů nad nulou. Český záložník si to užívá. „Od zářijového zranění jsem v pořádku a hraji pravidelně. To musím zaklepat. Teď jsme měli náročný program, nějakých dvanáct zápasů v pěti týdnech i s poháry, takže trenér trochu protočil sestavu, ale jinak hraji, takže jsem opravdu spokojený," říkal do telefonu.
Čtyři trefy v půlce sezóny
Nejenže diriguje středovou řadu Girondins, ale dává i góly. „V minulé sezóně jsem nedal ani jeden, takže je to spíš nadstandardní. Třikrát jsem se trefil ve francouzské nejvyšší soutěži a jednou v poháru. Důležité je, že se nám v lednu daří. Sbíráme body, postupujeme v pohárech. Snad to tak bude pokračovat. Hrajeme na tři útočníky a tři záložníky, ale jen jeden je defenzivní, takže se hodně dostávám dopředu. K přihrávkám i střelbě. Nastupuji na pravé či levé straně středové řady, ale ne vyloženě na kraji. Samozřejmě i bráním," popsal svoji roli.
Bordeaux patří k tradičním účastníkům evropských pohárů. V probíhající sezóně sice vypadlo už ve skupině Evropské ligy, ale chce do ní znovu. „Válčíme na více frontách. Hrajeme i domácí pohárové zápasy. V lize jsme vyhráli dvakrát za sebou a posunuli se na desátou příčku. K těm pohárový to jsou tři čtyři body. Vyhrát dva tři zápasy za sebou, bude to paráda. V sobotu jedeme do Nantes. Samozřejmě bychom do Evropy rádi," pravil Plašil.
Lituje, že reprezentace nebude v Bordeaux
Trenér Vrba před Vánoci říkal, že svátky nebude hráčům kazit, ale po Novém roce jim pošle nějaké sestřihy soupeřů reprezentace v první polovině roku. „Zatím nepřišly, ale to má čas. Do březnových zápasů jistě něco přijde. Co se týká soupeřů ve skupině na mistrovství Evropy, tak Turky známe dobře z kvalifikace. Proti Španělům jsme hráli před čtyřmi roky, v Granadě jsem jim dal gól, ale prohráli jsme. Jejich tým se sice částečně změnil, ale herní styl ne. Jen Chorvati jsou trochu neznámou. V listopadu jsme měli v Ostravě Srby, a ti hrají podobně. Určitě budeme připravení, ale stejně pak nejvíc záleží na momentální formě v samotném zápase," konstatoval Plašil.
Evropský šampionát se blíží, ale vidět to prý zatím není. „Nějaká propagace probíhá, ale jinak je klid. Nic moc vidět není," řekl Plašil. Když přišla řeč na města, v nichž bude hrát česká reprezentace, zalitoval: „Škoda, že se nebude hrát u nás, ale takový byl los... Girondins má nádherný nový stadión pro dvaačtyřicet tisíc diváků, kde se nám hraje super. Do Toulouse to není vzhledem k rozloze Francie daleko, z Bordeaux nějaké dvě hodiny autem po dálnici. V Toulouse je rekonstruovaný stadión od mistrovství světa 1998 pro pětatřicet tisíc diváků. Určitě tam přijede hodně španělských fanoušků, mají to blízko. Stadióny v Saint Etienne, kde budeme hrát s Chorvaty, a v Lens, kde nás čekají Turci, jsou také pěkné, s kapacitou kolem čtyřiceti tisíc fanoušků. Mně se na nich hraje dobře. Atmosféra je tam při lize báječná."
Po šampionátu se uvidí
Francie je jeho druhý domov. Rád by si tu Euro zahrál. „Pro každého fotbalistu je mistrovství Evropy velkou motivací. Chtěl bych se do nominace dostat a zahrát si takový velký turnaj ve Francii, kde žiji od roku 2000. S krátkými přestávkami to je půlka mého života. Byl by to můj čtvrtý evropský šampionát," přiznal.
Ještě před mistrovstvím, případně na něm, by se mohl stát čtvrtým českým fotbalistou, který odehrál za reprezentaci 100 zápasů. Zatím to dokázali Karel Poborský, Petr Čech a Tomáš Rosický... „Je to magická hranice, krásná, ale já se raději k žádným takovým metám neupínám," pravil Plašil pragmaticky. Po létech už neplánuje daleko dopředu. „Když si zahraji na šampionátu a překonám stovku, bude to fajn. Vždycky je ale pro mne přednější úspěch mužstva. A co bude po šampionátu? To je daleko, teprve se uvidí," rozloučil se Jaroslav Plašil.
